„Mami, pamatuješ si na tu vázu, jak ses vždycky bála, že by se mohla rozbít?“
„Ano, a co má být?“
„Nic... jenom, že teď už se bát nemusíš.“

Pepíček ve škole:
Učitel: „Pepíčku, kde máš úkol?’'
Pepíček: „Doma, pane učiteli.’'
Učitel: „A co tam dělá?’'
Pepíček: „Užívá si více legrace než já...’'

„Ty ses byl dneska koupat, Pepíčku?”
„Ano, babičko.”
„A nebyla ti zima?”
„Né, já jsem se koupal v teplácích.”

Pepíček prosí tátu:
„Tati, kup mi buben.“
„Nekoupím, budeš mě rušit při práci.“
Pepíček: „Neboj, budu bubnovat jenom, když budeš spát.“

„Pepíčku, tys rozbil všechny dárky, které ti dal tatínek?“
„Ne, jeden zůstal.“
„A který?“
„Kladívko!“

Pepíček dostane ve škole za úkol skloňovat slovo houska.
„Kdo, co: Houska
S kým, čím: Se salámem
Komu, čemu: Mně!“

Paní učitelka v hodině Přírodovědy pokládá otázku:
„Na jaře se zvířátkům rodí mláďátka. Kočka se okotí, kráva se otelí, pes se oštění... Napadá někoho něco jiného?“
Pepíček se přihlásí a povídá: „A žralok se ožere!“

Maruška se ptá Pepíčka:
„Pepíčku, proč za sebou táhneš provázek?“
A Pepíček jí řekne: „Když jsi tak chytrá, tak ho zkus tlačit.“

Přijde Pepíček ze školky a řekne: „Mami, nespapal jsem svačinku.“
Maminka: „A proč? Co jste měli?“
Pepík: „Sýr.“
A mamka řekne: „Sýr máš přece rád.“
Pepíček: „Ale byl to ten s dírama, to já nemám rád.“
Maminka: „Aha, tak příště sněz jenom sýr a díry nech na talíři.“

Přijde Pepíček do Zverimexu a ptá se prodavače: „Pvosím, máte vydvu?“
Prodavač: „Aha, ty asi myslíš vydru. Tak, tady jí máš.“
Pepíček jde s vydrou v sáčku a potkají ho dva policajti a ti se ptají: „Co to tady smrdí?“
A Pepíček odpoví: „Vydva!“

Paní učitelka: Pepo, proč jsi přišel pozdě?
Pepa: U silnice byla značka „Pozor, děti“.
Učitelka: No a proč jsi přišel pozdě?
Pepa: Čekal jsem na ty děti.

Pepíček ten den rozbil už třetí okno a ze školy přinesl tolik poznámek, že jeho žákovská knížka připomínala spíše Knihu Přání a Stížností. A tatínkovi už vytekly nervy. A protože se blížily vánoce, oznámil Pepíčkovi:
„Takovým zlobivým klukům, jako jsi ty, Ježíšek nejenže nepřinese dárky, ale ještě na tebe pošle čerty. Místo seznamu dárků pošli Ježíškovi seznam svých rošťáren!!!“
Netušil, že to Pepíček vezme tak vážně. V noci se probouzel hrůzou z Božího trestu a na stole mu ležel papír nadepsaný: „Milý Ježíšku...“ Přemýšlel nad svými rošťárnami a už se viděl v pekle. Na poslední chvíli ho napadlo spásné řešení.
Utíkal do kostela, za chvíli zase tryskem domů a pod kabátem ukradenou sochu Panny Marie. Pak sedl ke stolu a už píše:
„Ježíši,
Chci kolečkové brusle, horské kolo a Playstationu s hrami. Radím ti, aby sis pospíšil, protože tu mám tvojí mámu jako rukojmí.“

Kouzelník ke svému kouzelnickému číslu potřebuje dobrovolníka a ptá se:
Tak děti, kdo by mi chtěl pomoci s kouzlem?!
Kouzelník si vybere Pepíčka a ptá se ho:
Potvrď mi, že se vidíme poprvé.
Ano tati.

Pepíček přijde do školy a všem se chlubí, že má jeho sestra žloutenku. Slyší to paní učitelka a pošle Pepíčka na týden domů, aby nikoho nenakazil.
Když se po týdnu Pepíček vrátí, ptá se ho paní učitelka: "Tak co, Pepíčku, ještě má tvoje sestra žloutenku?"
Pepíček odpoví: "No to já nevím. Ono chvíli trvá, než ty dopisy z Austrálie přijdou."

Pepíček říká mamince: "Mami, mně je zima!! BRR!!!"
Maminka odpoví: "Tak jdi do kouta." "Proč??" "Tam je 90 stupňů."

Jak tě mám, Pepíčku, ostříhat?"
„Jako dědečka, s tím prázdným kolečkem uprostřed."

Pepíček přijde za maminkou a ptá se: "Mami, jak se dělají děti???"
Maminka mu po dlouhé úvaze odpoví: "Víš to se vždycky maminka s tatínkem cukrujou a pak se narodí miminko."
Tak Pepíček si večer lehne do postele a pocukruje se. Ráno se probudí a má kolem sebe plno mravenců a říká:
"Kdybyste nebyly moje děcka,tak bych vás zabil!!!!!!!!!"

Paní učitelka se zlobí ve škole na Pepíčka„
Pepíčku, jak to, že jsi přišel pozdě do školy?!“
Pepíček „ Maminka mi říkala, že mám přejít silnici až přejede auto a ono žádné nejelo.“

Pan učitel k malému Pepíčkovi:
"Pepíčku, musíš psát čitelně!"
"Ale pane učiteli, vy to pak po mně přečtete a pak tam najdete i chyby!"

"Dobrý den paní učitelko, Pepíček nemůže přijít do školy je hrozně nemocný."

"V pořádku a kdo volá?"

"Můj táta."

Maminka: „Pepíčku, pojď se honem podívat, kuřátko začíná proklovávat skořápku. Vidíš?"
Pepíček: „Jo, vidím."
Maminka: „To je dobře, alespoň už od teď budeš vědět, jak se kuře dostane
z vejce ven."
Pepíček: „To už vím dávno.
Mne by spíš zajímalo, jak se dostalo dovnitř."

Pepíček sjíždí umrzlý kopec po zadku.
„Není ti líto těch nových kalhot?“ ptá se pan učitel.
„Není, já mám pod nimi čítanku!“

přijde Pepíček domů a říká mamince .
Mami paní učitelka mi dala přezdívku.
A jakou.
Drákula.
A proč zrovna Drákula.
Protože všem piju krev.

Pepíček sedí ve vlaku a žvýká žvýkačku. Přisedne si k němu stará paní. Po 5 minutách mu stařenka řekne: "To je od tebe moc hezké, že mi tu tolik věcí vyprávíš, ale já jsem hluchá.

Pepíček volá přes plot na paní sousedku:
Podala byste mi můj šíp?
Ale jistě. A kdepak je?
Má ho v zádech vaše kočka.