Čím víc jsme starší, tím víc jsme chytří. Jenom vláda je čím dál tím víc hloupější.

Sú dva spôsoby, ako príde premiér o svoju moc: Prvý je prirodzený a druhý nadprirodzený.
Ten prvý: Z neba zostúpi archanjel Gabriel a ohnivým mečom ho navždy vyženie s politiky.
Ten druhý: Odíde z politiky sám.

Víte, jak se nazývá schopná vláda České republiky?

Zázrak!

V Polsku v dobách tuhého socialismu si jeden docent matematiky spočítal, že dělník v loděnici vydělá 3× více než on. A tak si v občance proškrtal tituly před a za jménem a šel pracovat do loděnice. V loděnici se mu dařilo, moc se s prací nepřetrhl a dostával 3× víc než na škole. Pak loděnice založila večerní školu pro dělníky, a že kdo tam bude chodit, dostane přidáno. Docent se zapsal a začal chodit. Hned první hodinu, bác ho, matematika. Obtížnost jako v prvním ročníku na střední, takže docent jen tak pospává a nedává pozor. Všimne si ho učitel, vyvolá k tabuli a dá mu spočítat obsah kruhu. Docent začne psát, ale zaboha si nemůže vzpomenout na vzorec pro obsah kruhu, takže se to rozhodne odvodit. Napíše si převod do polárních souřadnic, pak to integruje a vyjde mu mínus pí er na druhou, tak tam stojí a přemýšlí, kde se tam vzalo to mínus. A z poslední řady někdo zašeptá: „Otoč interval integrace...“

Víte, na jak dlouho půjdete do vězení, když řeknete, že prezident je vůl?

Na 11 let. Z toho 1 rok za urážku prezidenta a 10 let za prozrazení státního tajemství!

Jednou jsem šel takhle po ulici, a v tom vidím černocha, jak má v ruce notebook. Říkám si: Ty vole, ten vypadá jako ten můj! Ale ne.. ten můj je doma a leští mi boty...

Hitler povídá Himlerovi: „Vyhladíme šest milionů židů a pět klaunů.“
Kolemjdoucí: „A proč 5 klaunů?“
Hitler na to: „Vidíš, já ti to říkal, že židi nebudou nikoho zajímat!“

Prezident je na olympiádě a má přečíst text.
Čte: „OOOOO“
„Pane prezidente, to nečtěte, to jsou olympijské kruhy!“

Demokracie je, když 2 vlci a jedna ovce hlasují o tom, co bude k večeři

Občan: „Promiňte, ale kde jsou informace?“
Úředník: „Nevím, zeptejte se v informacích.“

„Člověče, potřeboval bych nějakého odborníka na GDPR, neznáš nějakého?“
„Jo, jednoho znám, to je perfektní odborník na tyhle věci.“
„To je skvělé, přesně někoho takového potřebuju. Dáš mi na něj kontakt?“
„No, to právě nemůžu.“

Potkají se Rus a Rakušan.
Rus říká: „Fakt nechápu, co proti nám ti Češi mají, vždyť pod vaší nadvládou byli bezmála 350 let a pod naší jenom 41, to mi vysvětli!“
Rakušan se zamyslí: „No, víš, my jsme je nenutili slavit Bílou horu jako vy Vítězný únor!“
(trochu komunistický, někteří ho třeba nepochopí)

Politik: „To je sprostá lež! Žádný úplatek jsem nevzal! A ta částka taky nesouhlasí.“

Víte, jaký je rozdíl mezi českým a americkým důchodcem?
No, vlastně žádný. Oba si za svůj měsíční důchod můžou zaplatit cestu do Prahy.

Rozmlouvají spolu dva politici.
„Já se ti důvěrně přiznám, kolego, že vůbec nerozumím naší ekonomické situaci,“ svěřuje se jeden.
Druhý říká: „Ale to já ti ji rád vysvětlím.“
„Moment,“ ozve se ten první, „vysvětlit ji umím taky. Ale nerozumím jí...“

Zdá se Ti, že jsi opuštěný? Že nikoho nezajímáš? Že jsi úplně bezvýznamný? Že na Tobě nikomu nezáleží? Že o Tobě nechce nikdo nic vědět? Že nikoho nezajímá, co vlastně děláš?

...tak zkus letos nepodat daňové přiznání!

Pepíček přichází první den ze školy.
„Tak co,“ zajímá se otec, „jaké to bylo?“
„Fajn,“ připouští dítě školou povinné, „všechno, co nám soudružka
učitelka říkala, jsem pochopil, jen stále nechápu, co je to ten
socialismus. Nemohl bys mi to, tati, vysvětlit?“
„Lidsky? Abys to pochopil? Tak se podívej: Byl jednou jeden velký
muž, no, on vlastně nebyl moc velký, spíš malý, a ten se jmenoval Lenin. Původně se Lenin nejmenoval, ale Uljanov. A tenhle Uljanov měl kamaráda, on to vlastně žádný kamarád nebyl, ale pěkná sketa, a ten se jmenoval Stalin. Co říkám Stalin, on se vlastně jmenoval Džugašvili. A tihle dva kamarádi spolu udělali Říjnovou
revoluci. Vlastně to nebyla revoluce, ale puč, a nebyla v říjnu, ale v listopadu...“
Pepíček se chytá za hlavu a volá:
„Ježíšimarjá, to je ale bordel!!“
„Výborně,“ na to otec, „tak jsi to přece jen pochopil.“

Karel Schwarzenberg je před nebeskou bránou a strašně se směje. Svatý Petr se ho ptá: „Ale pane kníže, co se tak smějete, vždyť jste umřel!“
Schwarzenberg se jen zašklebí a povídá: „Vy to víte, já to vím, ale ti dole ve sněmovně si myslí, že jsem usnul!“

„Miloši, neštvi mě, proč mi zase lžeš?“ rozčiluje se maminka. „Ty nevíš, co se stane z dětí, které lžou, podvádí a kradou?“ „Ale jasně, že vím, mami ... Politici a poslanci.“

Pošta musela stáhnout z prodeje poštovní známky s politiky. Lidé nevěděli, na kterou stranu měli plivnout.

Přepadne lupič politika a říká: „Dej mi peníze!“
Politik se ho zeptá: „Moje, nebo státní?“
Lupič odpoví: „Jistěže tvoje, drobné neberu...“