Chemik, inženýr, fyzik a obchodník dostali každý jeden barometr a úkol změřit pomocí něj výšku jedné vysoké budovy. Chemik velmi pečlivě změřil atmosférický tlak u paty budovy. Pak jel výtahem až na střechu a změřil tam také atmosférický tlak. Pak vytáhl kalkulačku a pečlivě vypočítal výšku z rozdílu atmosférických tlaků. Inženýr jel hned výtahem nahoru na střechu. Našel dlouhý provaz u takové té věci na mytí oken zvenku, přivázal k němu barometr. Pak jej spouštěl ze střechy až na úroveň terénu. Pak jej vytáhl zpátky a přitom změřil výšku budovy v ‚rozpaženích’, což prý je asi metr a půl. Fyzik také ihned jel nahoru. Překročil lano a šel ke hraně střechy. Vyndal stopky a pustil barometr ze střechy. Ze změřené doby volného pádu a znalosti gravitačního zrychlení vypočítal výšku budovy. Obchodník vůbec nejel nikam. V přízemí zašel za správcem domu a řekl mu: „Když mi povíte, jak je tento dům vysoký, dám vám tento prima barometr.“

Tři profesoři se baví v kanceláři, když najednou si všimnou, že odhozený nedopalek zapálil papíry v odpadkovém koši. Fyzik povídá: „Pánové, musíme hořlavé materiály ochladit, aby jejich teplota byla nižší, než zápalná teplota.“ Chemik se začne hádat: „To je hloupá metoda. Stačí uzavřít přívod kyslíku a hoření za chvilku skončí!“ Statistik začne běhat po místnosti se zapalovačem a zapalovat papíry. Ti dva na něj začnou řvát: „Pane kolego, co to sakra děláte?“ „Budeme potřebovat větší vzorek případů!“

Jeden starý pracovník plynáren zaučoval nového kolegu. Prováděli zrovna kontroly a odečet stavu plynoměrů na předměstí. Když dokončili práci v další budově, ten starý říká tomu mladému:
„Hele, nemysli si, že jsem nějaká vykopávka. Mám docela kondici. Vsaď se, že doběhnu k autu dřív než ty.“
Tak se oba rozběhnou. Starý je skutečně u auta o krok napřed. Mladý jen vyvalí oči, ale vzápětí koukají oba, protože k nim doběhne udýchaná stařenka. Starý plynař se jí ptá:
„Copak, paní, zapomněli jsme u vás něco?“
Stařenka popadne dech a povídá:
„Ech, když jsem viděla dva plynaře takhle upalovat, řekla jsem si, že bych měla asi utíkat taky.“

Z pracovního pohovoru na personálním oddělení s uchazečem o práci.
Personalista: „A jaké jsou vaše největší slabiny?“
Uchazeč: „Upřímnost a pravdomluvnost.“
Personalista: „Já myslím, že to nejsou slabiny.“
Uchazeč: „Mně je úplně u zadku, co vy si myslíte.“

Automechanik potká cyklomechanika a stěžuje si:
„Vůbec nestíhám, jsem úplně aut.“
Cyklomechanik ho uklidňuje: „Nemyslete si, jsem taky pořád v jednom kole.“

Chlápek přijde na pracovní pohovor k řediteli cirkusu:
Ředitel se ho zeptá: „A co tedy umíte zvláštního?“
Chlápek na to: „Umím dobře napodobovat ptáky.“
„Takových už tady máme dost. Není zájem!“, odpoví nevrle ředitel. „No tak na shledanou“, řekne onen chlápek a odletí oknem.

Na příjmacím pohovoru:
„Tahle sklenice je do poloviny dolitá vodou. Co si myslíte? Je z poloviny prázdná nebo z poloviny plná?“
„No když se podíváte kolik je v ní vzduchu, tak je úplně plná!“
„Gratuluji, vítejte ve výrobně bramburků!“

„Dobrý den, v životopise máte, že umíte rychle počítat.“
„Ano, to je pravda.“
„Tak kolik je 365×8?“
„930.“
„To je špatně!“
„Ale bylo to rychlé!“

Šéf mě dnes v práci tolikrát napomenul, že jsem mu ze zvyku řekl: „Ano, miláčku.“

Na světě je tolik talentovaných fotografů...
A pak je tu ta paní, co mě fotila na občanku.

Mladík, právě odvedený, projevil zájem sloužit u námořnictva. „Umíte plavat?“ zeptal se ho předseda komise.
Odvedenec se polekal: „To už nemáme žádné lodě?!“

Fotbalisté jsou jako řezníci, chodí od porážky k porážce.

V letištní hale posedává smutný chlap.
Přisedne si k němu starší paní a soucitně se ptá: „Co se vám stalo?“
„Ale, uletělo mi letadlo.“
„No tak si to tak neberte,“ utěšuje ho paní, „určitě chytnete další.“
„Ale já jsem pilot!“

Povídají si dva kamarádi o svých povoláních:
„Já pracuji v obchodě.“
„Já zase píšu knihu.“
„To zní zajímavě.“
„Ale myslím, že tam nechám umřít jednu postavu.“
„Dobře. A jaký typ knihy píšeš?“
„Autobiografii.“

Průvodce hradu upozorňuje návštěvníky: „Dávejte pozor, následují strmé schody-dy-dy-dy-dy-dy-dy-dy!!!“

V tramvaji ke mně přišel nějaký chlápek a chtěl po mně můj lístek. Jako by si nemohl koupit svůj!

Chlápek na stavbě: „Hej mistře, mně se zlomila násada od lopaty!“
„To nevadí, tak ji zahoď a opři se o něco jinýho.“

Šéf si zavolá zaměstnance a ptá se: „Kdo z vás včera pil?“
Nikdo se neozývá.
„Ptám se naposled: Kdo z vás včera pil?!“
„Já!“ odvětí jeden ze zaměstnanců.
„Tak se běž domů vyspat a ostatní do práce.“

„Proč jste se stal pilotem?“
„Chtěl jsem překonat svůj největší strach.“
„Z výšek?“
„Strach z toho, že zemřu sám...“

Zazvoní zvonek u dveří. Paní otevře a najde za nimi opraváře s celou svou výbavou.
„Madam,“ hlásí opravář, „jsem ladič pian.“
Paní se brání: „Ale já jsem přece žádného ladiče neobjednávala.“
Ladič odpoví: „Ne, vy ne. Ale vaši sousedi ano.“

„Co děláš zejtra?“
„No, prej mi má pošta doručit balík, tak budu od devíti do čtyř doma.“
„A pak?“
„Pak si půjdu na poštu pro ten balík.“

Nabídka práce v novinách:
Užijte si vody, slunce a písku! Životopis posílejte na e-mail: prace@betonarka.cz

Milý deníčku, dnes jsem dostala svoji první výplatu a pochopila jsem, že se musím hodně dobře vdát.

Starší pán sedí v letadle a brečí. Letuška se ho ptá, co se děje. Pán odpoví: „Já se bojím, já jsem ještě nikdy neletěl!“ Letuška si povzdechne a řekne: „Vy muži jste vsichni stejní. To samé říkal před chvílí i pilot.“

Novinář provádí průzkum na téma předjíždění. Ptá se náhodného kolemjdoucího, jestli předjíždí ostatní vozidla:
„Jsem ukázněný řidič a nikoho nikdy nepředjíždím!“
„A jaképak řídíte vozidlo?“
„Tramvaj T3.“