Dneska vypadl proud, takže jsem nemohl hrát na počítači. Šel jsem si tedy popovídat s rodinou. Jsou to docela milí lidé.

Vzbudí se dvě miminka uprostřed noci a jedno se zeptá: „Jsou tři hodiny ráno, jdeme plakat?“

Táta: „Řekni táta.“
Dítě: „Máma.“
Táta: „Kurňa, řekni táta.“
Dítě: „Kurňa.“
Žena: „Miláčku, jsem doma.“
Dítě: „Kurňa.“
Žena: „No teda, kdo tě to naučil!“
Dítě: „Táta.“

Jednou volá otec svému synovi:
„Synu, rozvádíme se s tvou matkou. 45 let utrpení je až až.“
„Tati, o čem to mluvíš?“
„Slyšel jsi mě dobře. Nehodlám ji dál snášet, nechci ji už vidět ani slyšet. Zavolej to své sestře, o tvé matce už nemůžu ani mluvit!“
S tím otec položil. Syn to tedy zavolal své sestře, která z toho byla stejně rozhozená, jako on. O chvíli později volala dcera otci.
„Tati, já i bratr okamžitě letíme domů, dokud nedorazíme, nic nepodepisujte! Promluvíme si o tom a určitě najdeme řešení!“
Otec položil telefon, otočil se na svoji manželku a říká:
„Tak je to zařízeno zlato, oba dva přiletí na Vánoce a ještě si sami zaplatí letenky!“

Rodina se vypravuje na dovolenou. Manželka hlásí: „Auto je naloženo, ale nyní kvůli tvému rybářskému harampádí není ve voze místo pro děti.“ Manžel jen ustaraně pokývá hlavou. „Nechala jsi jim doma dost jídla?“

„Tati, kdo je muž?“
„To je takový člověk, který je velmi silný, vše dělá pro svoji rodinu, chrání ji, stará se o ni a má ji rád.“
„Tati, já bych chtěla být takovým mužem, jako je maminka.“

Dvě děti bobují. Maminka jim říká: „Musíte se střídat, když máte jen jedny boby.“
„Mami,“ povídá starší z bratrů, „ale to je přesně to, co děláme. Já je mám na cestu dolů a on na cestu nahoru.“

Mamka: „Pepíčku, koho máš raději, mě nebo tvého tátu?“
Pepíček: „Mami, já vás miluju oba stejně!“
Mamka: „Kdybych já jela do Egypta a tvůj táta do Francie, kam bys jel?“
Pepíček: „Do Francie... ale protože tam chci jít.“
Mamka: „A co kdybych já jela do Francie a on do Egypta?“
Pepíček: „Tak do bych jel do Egypta“
Mamka: „Takže ty máš raději svého tátu než mě?!“
Pepíček: „Ne, ale už jsem ve Francii byl, tak teď chci do Egypta.“

Studie ukázala, že rodiče zvládají 1/3 matematického učiva svých dětí, ale zbylé 3/4 jim dělají potíže.

„Váš kluk házel kamenem do mého vozu.“
„Strefil se?“
„Naštěstí ne.“
„Tak to nebyl můj kluk, ten by se jistě strefil.“

„Tati, jsou brouci dobří k jídlu?“ ptá se hoch.
„Nemluv o takových věcech u jídla, synu,“ odpoví otec.
Po večeři se otec ptá: „Tak co ses to chtěl zeptat?“
„Už nic,“ říká syn. „Měl jsi brouka v polévce, ale už jsi ho asi snědl.“

„Adame, myslíš si, že jsem špatná matka?“
„Mami, já se jmenuji Ondřej.“

„Tati, jaké to je mít nejúžasnějšího syna na světě?“
„To nevím, zeptej se svého dědečka.“

Syn: „Tati, chci se oženit.“
Otec: „Nejdřív se omluv.“
Syn: „Za co?“
Otec: „Omluv se.“
Syn: „Ale proč? Co jsem udělal?“
Otec: „Nejdřív se omluv.“
Syn: „Ale proč?“
Otec: „Nejdřív se omluv.“
Syn: „Nejdřív mi alespoň řekni důvod!“
Otec: „Nejdřív se omluv.“
Syn: „Dobře, omlouvám se...“
Otec: „Výborně, tvůj výcvik je hotový. Když se umíš omluvit, aniž bys věděl za co, můžeš se ženit.“

„Libore, proč malý Olík tak křičí?“
„On si vyhrabal díru a teď se vzteká, že si ji nemůže vzít domů.“

Táta poslouchá syna, který se mu chválí, že psali slohovou práci na téma, jak se jejich rodiče poznali.
„A ty jsi napsal co?“ ptá se otec.
„Že jste se potkali ve Vysokých Tatrách.“
„Správně, a jak jsi svou slohovou práci nazval?“ A syn s úsměvem odpoví: „Oběť velehor!“

„Haló?“
„Dobrý den, pan Novák?“
„Ano.“
„Máme vašeho syna.“
„Ale né. To je strašné! Co mám dělat, chcete výkupné?“
„Ne. Stačí, když si ho vyzvednete ze školky. Rádi bychom zavřeli a šli taky domů.“

Moje děti se mi smějí, že jsem bláznivý.
A já se směju jim, protože nevědí, že je to dědičné!

„Tati, proč všechny pohádky končí svatbou?”
„Protože po svatbě pohádka končí!”

Baví se dva kluci:
„Od čeho má tvůj táta tak oteklou tvář?“
„To má od modlitby.“
„Cože?! Jak se mu to stalo?“
„No. Včera jsme se všichni modlili a když přišlo na ‚zbav nás všeho zlého‘, táta se podíval na mámu a ona si toho všimla.“

Manželka ukazuje manželovi fotku:
„Byl bys schopný si zapamatovat tohodle člověka?“
„No, asi ano, proč?“
„Tak pro něj zajeď do školky.“

Na koncertě se nakloní pán k sousedovi a šeptá mu do ucha:
„Ta zpěvačka má ale příšerný hlas, nevíte, kdo to je?“
„Moje dcera.“
„Tak to promiňte, to bude asi tou písní, ta je opravdu hrozná. Rád bych věděl, kdo ji složil!?“
„Já.“

Nikdy nezapomenu poslední slova mého milovaného dědy:
„Ty malej smrade, přestaň třást s tím žebříkem!“

Otázky pro mámu:
„Mami, co bude k večeři?“
„Mami, kde mám bundu?“
„Mami, co si mám obléct?“
„Mami, kolik je hodin?“
„Mami, pomůžeš mi s úkolem?“
„Mami, můžu jít ven?“

Otázky pro tátu:
„Tati, kde je máma?“