„Tati, proč se teta Sára pořád maluje?“
„Aby byla krásná!“
„Tak proč není?“

„Jak to, že máš z dějepisu čtyřku?“ zlobí se děda na vnuka. „Já měl vždycky za jedna!“ „Ale dědo, tenkrát byl dějepis o hodně kratší!“

„Já jsem na Valentýna zase sám,“ stěžuje si syn svému otci.
Otec ho uklidňuje: „Neboj – na dušičky taky není povinné být mrtvej.“

Uplakaný klučík přiběhne k mamince. Ta se ho hned ptá, co se stalo...
„Tatínek se uhodil kladívkem do prstu.“
„A ty kvůli tomu pláčeš?“
„No, já jsem se původně smál...“

„Zuzko, zlatíčko, podej tátovi noviny, prosím.“
„Ach tati, ty jsi neskutečně staromódní. Jaképak noviny, když existují smartphony, notebooky, iPady,... Kdo dnes potřebuje noviny?“
„Dobrá, tak mi podej třeba iPad,...“
Moucha se nikdy nedozvěděla, jak draho vyšel její pohřeb na kuchyňském stole...

Jde holčička za maminkou a říká: „Maminko, v kuchyni je ta váza, která se dědí z generace na generaci?“ „Ano...,“ odpoví maminka. A holčička říká: „No tak naše generace ji právě rozbila.“

„Moje dcera odjíždí na rok do zahraničí, aby se zlepšila ve zpěvu.“
„To vás ale muselo stát peněz.“
„Vlastně ani ne. Na celou částku se složili sousedé.“

Syn: „Mami, můžu se koukat na televizi?“
Matka: „Ano, ale nezapínej ji.“

Dětský smích je to nejkrásnější, co můžete ve svém domě slyšet. Pokud ovšem nejsou tři hodiny ráno a vy žádné děti nemáte...

Syn: „Mami, proč je Mirek plešatý?“
Matka: „To protože je velmi moudrý a chytrý.“
Syn 2 : „Tak to proto ty máš tak moc vlasů?“

„Tati, jak se jmenovala tchyně od Adama?“
„Adam přece žádnou tchyni neměl, ten žil v ráji.“

Jít do teenagerského pokoje je jako jít do Ikey. Jdeš se jenom kouknout a vrátíš se s několika lžičkami, 3 talíři a 4 hrnečky.

Otec uděluje synovi rady do života:
Otec: „Když chceš být dobrým člověkem, buď v životě poctivý a opatrný.“
Syn: „A co znamená být poctivý?“
Otec: „Splnit vše, co jsi slíbil.“
Syn: „A opatrný?“
Otec: „Nikdy nic neslibovat.“

Tatínek příjde domů z práce a zastihne syna, jak se chystá do angličtiny.
Tatínek: „Poslechni, Pavle, když to stojí takové peníze, už ses alespoň něco naučil?“
Pavel: „Ano, říct děkuji a prosím.“
Tatínek: „No sláva, česky to ještě neumíš.“

Tak mi už konečně ukaž to svoje vysvědčení, Pavlíku.
Nemůžu mami, já jsem ho půjčil Klárce, aby vystrašila tatínka.

Přijde chlapeček že školky domů a spustí: „Mami! Kamarádi ve školce se mi smějou, že mám koronavirus!“ „Tak se na ně vykašli,“ odvětí maminka.

„Pohlídáš mi dneska večer děti, mami?“
„Proč? Jdeš na rande?“
„Ano, vyrazím si.“
„A neprozradíš mi, s kým chodíš?“
„Jdu jen ven s kamarádem.“
„Nechápu, proč jsi nechala svého manžela, taková partie!“
„Ale já jsem ho nenechala, mami, on nechal mě!“
„Myslím, že jsi ho nechala odejít, abys teď mohla chodit s kdekým.“
„Já nechodím s kdekým. Pohlídáš mi děti, nebo ne?“
„Já bych si nikdy nevyrazila s nikým, kromě tvého otce.“
„Je mnoho věcí, které ty neděláš a já ano.“
„Zůstaneš u něj přes noc? Co by na to řekl tvůj manžel?“
„Můj bývalý manžel by na to neřekl nic. Co odešel, nikdy nespal sám!“
„Takže budeš spát u toho trouby?“
„Není to trouba.“
„Když chodí s rozvedenou s dětmi, je trouba.“
„Nechci se s tebou hádat, mami. Budeš mi hlídat, nebo ne?“
„Chudinky děti, taková matka.“
„Jaká matka?“
„Labilní. Nedivím se, že tě manžel opustil.“
„Mami, to je už příliš!“
„Prosím tě, nekřič. Taky křičíš na toho troubu?“
„Takže teď máš starost o toho troubu?“
„Aha, takže připouštíš, že je to trouba. Já to věděla hned, že je to trouba.“
„Nashle, mami.“
„Počkej! Nezavěšuj. V kolik mám přijít?“
„Nemusíš chodit, protože já taky nikam nejdu.“
„Ale zlato, když budeš sedět doma, tak si nikoho nenajdeš!“

Tatínek říká Aničce:
„Aničko, už je skoro deset hodin dopoledne a ty jsi ještě v posteli! Styď se!“
A Anička se zeptá:
„Tati, a můžu se stydět v posteli?“

Otec: Synku, dones mi kolu.
Syn: Pepsi nebo Coca Colu?
Otec: Pepsi.
Syn: Láhev nebo plechovku?
Otec: Láhev.
Syn: Skleněnou nebo plastovou?
Otec: Víš co? Radši mi dones vodu.
Syn: Perlivou nebo neperlivou?
Otec: Perlivou.
Syn: Studenou nebo teplou?
Otec: Dám ti na zadek!
Syn: Opaskem nebo rukou?
Otec: Zmiz.
Syn: Dnes, nebo zítra?
Otec: Ty hlupáku!!
Syn: Dobrý, nebo zlý?
Otec: Já tě zabiju!
Syn: Mečem nebo lopatou?
Otec: Mečem.
Syn: Do hlavy nebo do srdce?
Otec: Ty potkane!
Syn: Bílý nebo černý?

Telefonát dcery s matkou:
„Mami, manžel mi nechce jíst rejži.“
„Tak mu řekni, že jsi ji vařila s láskou.“
„Cože? Ona se musí vařit?“

Moje děti si myslí, že mám jedno z nich raději než druhé. Není to pravda: nemám ráda ani jedno!

„Tati, proč se moje sestra jmenuje Paris?“
„Protože se narodila v Paříži.“
„Aha, děkuju.“
„Není zač, Karanténo.“

„Tati, odkud se berou děti?“
„Kupujou se na Alze.“
„A proč se na ně teda musí 9 měsíců čekat?“
„No protože je doručuje Česká pošta!“

Mama sa pýta svojho syna: „Adam, myslíš si, že som zlá matka?“ a syn jej na to odpovie: „Mami, volám sa Peter.“

„Tati, proč se moje sestra jmenuje Růže?“
„Protože tvoje matka má ráda růže.“
„Díky, tati.“
„Nemáš zač, Vepřový řízku.“