Jde Anička okolo domu, kde bydlí její rodiče. Jde, jde, jde a náhle uvidí na zemi padesátikorunu . Zvedne ji a povídá „Hele, ta padesátikoruna bude jistě od tatínka, pořád říká, že vyhazuje peníze oknem.“

Máma vysvětluje malému Karlíkovi, co je to zrcadlo: „Kam se díváš, když se chceš přesvědčit, jestli už máš čistý obličej?“
„Na ručník!“

„Honzíku, co to děláš?“
„Papám sekundové lepidýlko.“
„Cože?“
„ammmmmmmmm“

„Slyšel jsem, že jsi prý roztočil všechny peníze!”
zlobí se otec na syna.
„Doufám, že jsi je potom zase zastavil a posbíral!”

Syn přijde za otcem, který myje nádobí:
„Tati, řekni mi, kolik let už vlastně sloužíš u maminky?”

Malý synek jménem Jiříček se ptá otce:
„Proč je Tichý oceán tichý?“
Tatínek se zlobí:
„Nemůžeš se zeptat na něco rozumnějšího?“
„Tak tedy jo. Jak vlastně umřelo to Mrtvé moře?“

Před obchodem stojí dva kočárky.
Z jednoho se vykloní miminko a říká: “Já jsem chlapeček a co ty?”
“Já nevím, musím se podívat,” odpoví druhé miminko.
Podívá se pod peřinku a zčervená: “Já jsem holčička.”
“A jak si to poznala?” ptá se její nový kamarád.
“Mám červený bačkůrky...”

Babička vykládá vnoučatům o tom, jak děti nosí čáp.
Když skončí, pětiletí kluci se na sebe podívají a pak ten jeden řekne: “Tak co, řekneme jí pravdu nebo jí necháme v bludu?”

Dědeček přemýšlí: ,,když půjdu k zubaři a zaplatím si za zuby tak nebudu mít co kousat. Ale když si koupím jidlo, tak nebudu mít čím kousat!''

„Filípku, jak to, že máš tak zablácené boty? Vždyť venku žádné bláto není.“
„Ale je – jen ho najít!“

Malý Jirka volá ze dvora:
„Mami, náš Ládíček si hraje na kohouta.“
„Tak ho klidně nech vykokrhat, a pak pojďte domů.“
„Když on nekokrhá, ale jí žížaly.“

Zvídavý synek povídá otci:
„Tatí, čím to je, že se každý den stane tolik věcí, že se to úplně přesně vleze do novin?“

Dospívající dcera přijde domů ze školy a otec jí vzkazuje: „Byl za mnou dnes jeden mladík a prosil o tvoji ruku.“
Mladá dívka dychtí po odpovědi: „A souhlasil jsi, tati?“ „Ten chlapík mi byl moc sympatický,“ protahuje otec. „Tak jsem mu to radši vymluvil!“

Vrací se dcera k ránu z diskotéky, matka ji kárá:
„Že se nestydíš, to mně když bylo osmnáct let...“
„Tak to mně už byly čtyři roky!“ doplní dcera.

„Mami,“ ptá se malý Petr, „prosím tě, řekni mi, proč má nevěsta, když má svatbu, bílé šaty a ne černé?“
„Proto,“ říká matka, „protože bílá barva je barva radosti.“
„Dobře, a proč má potom ženich na sobě samé černé věci?”

Matka napomíná syna:
„Už mockrát jsem ti povídala, že se neříká co, ale prosím.“
Za několik minut přijde syn do kuchyně a ptá se:
„Prosím děláš, mami?“

Ptá se otec syna: „Co to tam gumuješ, Pepíčku?“
„Pan učitel mi říkal, abych si co nejdříve opravil tu pětku!“

Malý Adámek se ptá maminky:
„Mami, to je pravda, že jsem se narodil o půlnoci?“
„Ano, Adámku.“
„Doufám, že jsem vás nevzbudil!“

Jednoho dne se dcerka ptá maminky:
„Mami, proč máš některé vlasy bílé?“
„To je z tvého zlobení. Pokaždé, když provedeš něco špatného, zbělá mi jeden vlas.“
„A mami, proč má babička bílou celou hlavu???“

Syn se ptá tatínka: „Tati kdy si indiáni malují obličeje?“
„Když se chystají do boje.“ odpoví tatínek
„Tak si dej pozor na mámu,“ říká syn
„stojí před zrcadlem a maluje se.“

Paní Nováková vzpomíná na své mládí: „Za našich časů se jezdívalo na dlouhé svatební cesty, ne jako dnes.“
Patnáctiletá dcera suše poznamená: „To máš přece úplně jedno, mami. Dnes se zase jezdí o to častěji!“

Matka se vráti z práce a na stole má lístek: „Vrátil jsem se ze školy dřív, protože mě hrozně bolela hlava a žaludek. Najedl jsem se, vzal prášek a šel hrát fotbal!”

SMS mezi mámou a synem
Máma: „Co děláš?“
Syn: „Hledám mobil.“
Máma: „Tak až ho najdeš, napiš mi.“
Máma: „Už si ho našel?“
Syn: „NE.“

„Mami, víš, kolik pasty je v tubě zubní pasty?“
„Nevím.“
„Já to vím, od gauče až k televizi!“

„Tak rodino, kam kdo chce na dovolenou?” ptá se otec.
Hlásí se syn: „Já bych chtěl tam, kde jsem už dlouho nebyl!”
„Tak tady máš stovku a mazej k holiči!”