Když jsem byl malý, můj děda mne přesvědčoval o tom, že si mám hlídat zdraví, ne peníze, protože zdraví je přednější.
Jednou jsem si takhle hlídal zdraví a někdo mi ukradl všechny moje peníze. Byl to můj děda.

Přijde malý indián k náčelníkovi a ptá se ho: „Proč mají indiáni tak ošklivá jména?“
„Jak ošklivá?“ odpovídá náčelník, „tobě se nelíbí Silný medvěd, nebo Bystrý sokol?“
„Líbí.“
„Tak o co ti vlastně jde, Smrdutý skunku?“

Jde Anička okolo domu, kde bydlí její rodiče. Jde, jde, jde a náhle uvidí na zemi padesátikorunu . Zvedne ji a povídá „Hele, ta padesátikoruna bude jistě od tatínka, pořád říká, že vyhazuje peníze oknem.“

Máma vysvětluje malému Karlíkovi, co je to zrcadlo: „Kam se díváš, když se chceš přesvědčit, jestli už máš čistý obličej?“
„Na ručník!“

„Honzíku, co to děláš?“
„Papám sekundové lepidýlko.“
„Cože?“
„ammmmmmmmm“

Malý synek jménem Jiříček se ptá otce:
„Proč je Tichý oceán tichý?“
Tatínek se zlobí:
„Nemůžeš se zeptat na něco rozumnějšího?“
„Tak tedy jo. Jak vlastně umřelo to Mrtvé moře?“

Před obchodem stojí dva kočárky.
Z jednoho se vykloní miminko a říká: “Já jsem chlapeček a co ty?”
“Já nevím, musím se podívat,” odpoví druhé miminko.
Podívá se pod peřinku a zčervená: “Já jsem holčička.”
“A jak si to poznala?” ptá se její nový kamarád.
“Mám červený bačkůrky...”

Babička vykládá vnoučatům o tom, jak děti nosí čáp.
Když skončí, pětiletí kluci se na sebe podívají a pak ten jeden řekne: “Tak co, řekneme jí pravdu nebo jí necháme v bludu?”

Dědeček přemýšlí: ,,když půjdu k zubaři a zaplatím si za zuby tak nebudu mít co kousat. Ale když si koupím jidlo, tak nebudu mít čím kousat!''

„Filípku, jak to, že máš tak zablácené boty? Vždyť venku žádné bláto není.“
„Ale je – jen ho najít!“

Malý Jirka volá ze dvora:
„Mami, náš Ládíček si hraje na kohouta.“
„Tak ho klidně nech vykokrhat, a pak pojďte domů.“
„Když on nekokrhá, ale jí žížaly.“

Vrací se dcera k ránu z diskotéky, matka ji kárá:
„Že se nestydíš, to mně když bylo osmnáct let...“
„Tak to mně už byly čtyři roky!“ doplní dcera.

„Mami,“ ptá se malý Petr, „prosím tě, řekni mi, proč má nevěsta, když má svatbu, bílé šaty a ne černé?“
„Proto,“ říká matka, „protože bílá barva je barva radosti.“
„Dobře, a proč má potom ženich na sobě samé černé věci?”

Matka napomíná syna:
„Už mockrát jsem ti povídala, že se neříká co, ale prosím.“
Za několik minut přijde syn do kuchyně a ptá se:
„Prosím děláš, mami?“

Ptá se otec syna: „Co to tam gumuješ, Pepíčku?“
„Pan učitel mi říkal, abych si co nejdříve opravil tu pětku!“

Malý Adámek se ptá maminky:
„Mami, to je pravda, že jsem se narodil o půlnoci?“
„Ano, Adámku.“
„Doufám, že jsem vás nevzbudil!“

Jednoho dne se dcerka ptá maminky:
„Mami, proč máš některé vlasy bílé?“
„To je z tvého zlobení. Pokaždé, když provedeš něco špatného, zbělá mi jeden vlas.“
„A mami, proč má babička bílou celou hlavu???“

Syn se ptá tatínka: „Tati kdy si indiáni malují obličeje?“
„Když se chystají do boje.“ odpoví tatínek
„Tak si dej pozor na mámu,“ říká syn
„stojí před zrcadlem a maluje se.“

Paní Nováková vzpomíná na své mládí: „Za našich časů se jezdívalo na dlouhé svatební cesty, ne jako dnes.“
Patnáctiletá dcera suše poznamená: „To máš přece úplně jedno, mami. Dnes se zase jezdí o to častěji!“

Matka se vráti z práce a na stole má lístek: „Vrátil jsem se ze školy dřív, protože mě hrozně bolela hlava a žaludek. Najedl jsem se, vzal prášek a šel hrát fotbal!”

SMS mezi mámou a synem
Máma: „Co děláš?“
Syn: „Hledám mobil.“
Máma: „Tak až ho najdeš, napiš mi.“
Máma: „Už si ho našel?“
Syn: „NE.“

„Mami, víš, kolik pasty je v tubě zubní pasty?“
„Nevím.“
„Já to vím, od gauče až k televizi!“

„Tak rodino, kam kdo chce na dovolenou?” ptá se otec.
Hlásí se syn: „Já bych chtěl tam, kde jsem už dlouho nebyl!”
„Tak tady máš stovku a mazej k holiči!”

„Mami, můžu si vzít podpatky?“
Maminka: „Ne!“
„A kabelku?“
Maminka: „Ne!!!“
„Tak rtěnku?“
Maminka: „Ne.“
„Mami, mně už je 17 let!“
Maminka: „Ne, Jirko, řekla jsem ne!!!!“

Ptá se maminka svého syna:
„Tomášku, myslíš, že jsem dobrá maminka?“
„Jmenuju se Lukáš.“