„Kdo to byl Karel IV.?“
„Prosím, zedník.“
„???!!!“
„Vždyť jste nám říkala, že postavil Karlův most.“

Nová učitelka: „Marku, potřebovala bych vidět tvého otce!“
Žák: „Ano, paní učitelko, zajděte večer do ředitelny. Tatínek taky říkal, že by vás rád blíž poznal.“

Pan učitel zadává ve škole slohovou práci na téma: Co bych dělal, kdybych byl majitel velké firmy. Všichni se pustí do práce, jen Pepíček nic. Učitel se ptá: „Proč nic nepíšeš?“ Pepíček odpoví: „Čekám na sekretářku!“

Přijde ředitel do třídy a tam se jedna polovina žáků směje a druhá brečí.
Ředitel se ptá té první poloviny: „Proč se smějete?”
„Protože úča vypadla z okna!”
Pak se zeptá té druhé: „A proč vy brečíte?”
„Protože jsme to neviděli!”

Přijde chlapeček ze školy a povídá mamince.
Chlapec: „Mamí, mamí, já dostal 90 % ze 100 % z testu!“
Maminka: „Jsi si jistý? Dej mi to prosím... Jsi si jistý že sis tam nepřipsal tu nulu?“
Chlapec: „Ale ano, mami!“
Maminka: „Přísahej na svůj mobil!“
Chlapec: „Přísahám, přísahám. Já si tam totiž připsal tu devítku...“

„Děti, jaký je váš vztah ke škole?“ ptá se učitel.
„Jako počítání hvězd na obloze,“ říká Péťa.
„Nekonečný?“ ptá se učitel.
„Ne, je to ztráta času.“

Paní učitelka požádá Pepíčka, aby vzbudil spícího žáka.
„Proč já?“ táže se Pepík „vy jste ho uspala!“

Učitelka povídá:
„Venku krásně sněží, co kdybychom začali s koulováním?“
„Ano, ano,“ volají všichni žáci.
„Dobrá... K tabuli půjde Nováková.“

Učitelka: „Letos se v občanské výchově budeme učit o psychologii, právech a státní správě, základních zákonech trhu a nakonec budeme brát drogy...“

Extrémní sport: Psaní úkolu, když je učitel vybírá.

Ve škole si připadám jako na policejním oddělení.
Pořád se mě na něco vyptávají a já o ničem nevím.

Malý Jeník přišel za otcem, že má za domácí úkol ze školy napsat práci na téma, co to byl 17. listopad 1989.
„Víš, Jeníku, já jsem jen obyčejný člověk z vesnice, tak ti to vysvětlím takto. Tady u nás na dvoře… vidíš ty prasata ve chlévě?“
„Vidím, tati“ – říká Jeník.
„Teď vezmi hůl a vyžeň je všechny z chléva ven …“
Jeník to udělal, a když odhodil hůl, všechny svině se vrátily nazpět do chléva.
Syn: „Ale tati, vždyť už jsou všechny svině zase zpátky u koryta!“
„No vidíš, synku, a máš podklady pro práci o 17. listopadu 1989!“

Paní učitelka: „Maruško, pověz nám zvíře na P.“
Maruška: „Panda.“
Paní učitelka: „A teď nám pověz zvíře na D.“
Maruška: Dvě pandy.“
Paní učitelka: „A teď nám pověz zvíře na Ž.“
Maruška: „Že by tři pandy?“

Bůh stvořil svět a ďábel mu říká:
„Ten tvůj svět je až moc dokonalý. Život v něm bude moc jednoduchý. Nech mě stvořit alespoň jednu věc, která by lidem ztěžovala život.“
Bůh souhlasí.
A takhle vznikla fyzika.

„Ták, Pepo, ukaž nám, kde je Černé a Rudé moře,“ říká učitelka.
„To ale nepůjde,“ odvětí Pepíček.
„A pročpak ne?“ ptá se učitelka.
Pepíček na to: „Protože na té mapě jsou jen modrá moře.“

Paní učitelka povídá dětem ve škole: Nehlaste se, pokud nic nevíte. Jste ve škole, ne v parlamentu!

Učitelka: „Dnes máme jarní úklid. Řekněte mi, co bychom měli vyhodit?“
Pepíček se zamyšleně dívá po celé třídě a pak se přihlásí.
Učitelka: „Správně Pepíčku! Je tady ještě něco/někdo na vyhození?“

Paní učitelka oznamuje výsledky testů.
„Honzíčku, z minulého testu jsi měl 18 bodů z padesáti.“ Celá třída se rozesměje, ale paní učitelka dodá: „Což je nejvíce z celé třídy.“

Baví se dva kluci o prázdninách:
„Co budeme dneska dělat?“
„Nic!“
„Ale to jsme dělali včera.“
„Nojo, ale ještě to nemáme hotové.“

Studie ukázala, že rodiče zvládají 1/3 matematického učiva svých dětí, ale zbylé 3/4 jim dělají potíže.

Učitel píše do žákovské: „Vysadil okno z pantů a hodil ho na mě.“
Otec odepíše: „Po mně hází dveře.“

Miluji knihy, které vás rozbrečí už na první stránce. Teď čtu učebnici matematiky pro devátý ročník a je to fakt síla.

Víte, co se stane s češtinářkou, když ji dáte do horké vody?
Písmenková polévka.

Když hořela škola, děti pomáhaly jak mohly.
Někdo donesl dřevo, někdo uhlí a někteří dokonce donesli benzín.

„Jak je možné, že máš v písemce stejný počet chyb jako tvůj soused?“
„To je, prosím, jasné – oba máme stejnou paní učitelku!“