Učitel se ptá Ondry: „Proč jsou ryby němé, Ondro?“
„Protože nejde mluvit s hlavou pod vodou!“

Otec čte synovu žákovskou knížku: „Matematika pět...“
Prásk, synovi jednu facku.
„Čeština pět...“ Prásk mu druhou facku.
„Zpěv jednička...“ Prásk mu další facku...
Syn: „Ale jak to? Vždyť jsem měl jedničku!“
Otec naštvaně prohodí: „Tak tobě bylo po dvou pětkách ještě do zpěvu?!“

Čtyři studenti se před zkouškou vydali na chatu na pařbu. Samozřejmě přípravu na zkoušku podcenili. V pondělí ráno před zkouškou chtěli zachránit to, co se ještě dalo. Zavolali tedy profesorovi s omluvou, že u auta píchli kolo, mají defekt, a asi nestihnou zkoušku. Profesor, správný člověk, jim vyhověl a zkoušku o dva dny odložil. Studenti se na posunutý termín připravili vzorně. Profesor je rozsadil do 4 místností a rozdal jim zadání se dvěma otázkami. První, za 10 bodů, byla z učiva a byla jednoduchá. Druhá, za 90 bodů, zněla: Které kolo?

Paní učitelka se ptá dětí: „Máte někdo rád hudbu?“
Čtyři žáci se přihlásí a paní učitelka jim řekne:
„Výborně, vyneste ten klavír z přízemí do pátého patra.“

Michal se při matematice ptá: Pane učiteli, co je na mém trojúhelníku ABCD špatně?

„Vzbuďte svého kolegu,“ povídá profesor studentovi na přednášce.
„Proč já? Vy jste ho uspal.“

Sedíme ve škole a chystáme se na písemku... Učitel říká: „Pište čitelně a v jazyce, který jste se učili na základní škole.“ A Vietnamec říká: „Tak jo.“

Učitel: „Představ si, že máš 6 jablek, já tě požádám, ať mi dáš 3. Kolik ti zbyde?“
Žák: „6.“
Učitel: „Ne, zbydou ti 3.“
Žák: „Ne. Zbyde mi jich 6. Nikdy jsem neřekl, že vám ty 3 dám.“

Otec na třídní schůzce: „Proč zrovna můj syn dostává pětky?“
Učitel: „Já bych mu dál rád jinou známku, ale nic horšího než pětku mu dát nemůžu.“

Ptá se učitel dějepisu:
„Co víme o lidech, kteří žili ve starověku?“
„Že už všichni umřeli.“

Rozčiluje se učitelka: „Báro, čti! No tak, Báro... Tak ti teda dám poznámku do žákovské, Báro!“
„Ale já nejsem Bára, já jsem Jana!“

„Dobrý den, děti,“ zahajuje první vyučovací hodinu po zimních prázdninách učitelka.
„Co si v novém roce přejete nejvíc?“
Ze zadní řady se ozve:
„Sednout si.“

V hodině matematiky se ptá paní učitelka Pepíčka, kolik je dvě bez dvou.
Pepíček přemýšlí, přemýšlí, ale nemůže na to přijít. Paní učitelka si však všimla, že má v tašce dvě jablíčka, a tak mu pomáhá: „Kolik jablíček máš dnes k svačině?“
„Prosím, dvě.“
„No, a když je obě sníš, co ti zbude?“
„Prosím, chleba s máslem.“

Ve čtvrté třídě se píše písemka z matematiky.
Franta pošeptá Karlovi: „Ten učitel je ale debil.“
Učitel na to zareaguje slovy: „Nenapovídej, Franto, Karel na to musí přijít sám!“

Učitel se ptá studenta. „Proč jsi přišel pozdě?“
„Přece kvůli tý ceduli!“
„Jaký ceduli?“
„No tý, co stojí na rohu: POZOR, ŠKOLA!“

Učitel píše domů vzkaz: „Žák smrdí, umýt!“
Po nějakém čase dostane odpověď: „Nečuchat, učit!“

V mateřské školce:
„Jak dělá pejsek, Honzíku?“
„Haf.“
„Mařenko, jak dělá kočička?“
„Mňau.“
„Jiříčku, jak dělá žabička?“
„Kvák.“
„Tomáši, jak dělá myš?“
„Klik, paní učitelko.“

Pračlověk vyčítá svému synu známky na vysvědčení: „Tu trojku z lovu chápu, jsi malý, ale jak můžeš mít čtyřku z dějepisu, když to má jen jednu stranu!“

„To máte na vratech ceduli POZOR PES kvůli tomuhle štěňátku?“
ptají se spolužáci Jirky.
„Ano, aby ho nikdo nezašlápl.“

„Představ si, mami, Mirek včera přišel do školy celý špinavý a paní učitelka ho za trest poslala domů.“
„A pomohlo to?“
„To se ví, dneska přišla do školy špinavá celá třída.“

Kluk pláče ve škole. Přijde k němu školník a ptá se ho: „Pročpak pláčeš, chlapečku?“ Kluk řekne: „Pan ředitel spadl do jezera plného odpadků.“ „Ale vždyť už je tady v kanceláři. Nemusíš plakat.“ Kluk řekne: „Ale když já jsem to neviděl.“

Kamarád: „Čau, máš čas?“
Já: „Čus, sorry nemám, musím se učit na matiku..“
Kamarád: „Ty máš tu lehčí, ne?“
Já: „Jo..“
Kamarád: „Jzs tak ta je v pohodě, na generálce sem měl 96 procent.“
Já: „Z kolika?“
Kamarád: „No radši se uč.“

Paní učitelka se ptá Aničky:
„Tak co, Aničko, ukázala jsi doma tu pětku?“
Anička: „Ano“
Paní učitelka: „A co nato rodiče říkali?“
Anička: „Nic, nebyli doma.“

„Představ si, mami,“ vypráví Věra po návratu ze školy.
„Dnes jsme psali písemku a já v ní nemám žádnou pravopisnou chybu.“
„No, to jsem skutečně ráda, Věruško. A z čeho jste ji psali?“
„Z matematiky.“

Pan učitel píše na tabuli vzorec H2SO4 a ptá
se podřimujícího Petra: „Co je to za vzorec?“
Petr koktá: „Pane učiteli, mám to na jazyku“.
„Tak to honem vyplivni, protože je to kyselina sírová.“