Tři žáci stojí za trest na chodbě.
„Co jste provedli?“ ptá se inspektor.
První povídá: „Já jsem chtěl hodit houbu z okna.“
Druhý: „Já také.“
„A co ty?“
„Já jsem Josef Houba.“

Armáda se dělí na tři části:
Útočníci-ty pořád utíkaj!
Bojovníci-ty se pořád bojej!
Válečníci-ty se pořád válej!

Pepo, máte lžíci na boty ?Ne, my boty nejíme.

Jde kolem domu dědeček a vidí Pepíčka, který se snaží dosáhnout na zvonek.
A tak se ho zeptá: „Nechceš, abych na ten zvonek zazvonil, chlapečku?“
Pepíček na to: „Tak jo.“
Dědeček zazvonil a Pepíček zakřičí: „A teď zdrháme, dědo.“

Povídají si dva kamarádi: „Vidíš tam tu černovlasou dívku? To je moje manželka. A ta blondýna, to je moje milenka.“ „Aha,“ poznamenává druhý, „u mě je to právě naopak.“

Jdou blondýna a bruneta v zimě po ulici a blondýna říká: „Mně je zima na ruce.“
Bruneta jí poradí: „Tak si je dej do kapes.“
A blondýna povídá: „To nemůžu, tam mám rukavice.“

Pepíček se ptá tatínka. Tati, víš který vlak má největší zpoždění?

Ředitel firmy hledá někoho pro práci v kanceláři. Dá si tedy na dveře vyvěsit cedulku, na které stojí: "Pokud umíte psát na stroji, jste dobří s počítačem a znáte cizí jazyky, je tato práce pro vás jako stvořená!" Jde okolo pes, vidí ceduli, a tak vejde dovnitř. Na recepci stojí, vrtí ocasem a pak dvakrát štěkne. Recepční je vyjevený a zavolá ředitele, aby si psa odvedl. Ředitel vezme psa do své kanceláře a povídá: "Mrzí mě to, ale na ceduli stojí, že musíte ovládat psaní na stroji." Pes seskočí ze židle, běží ke stroji, tam napíše perfektní dopis a otočí se na ředitele. Ten je celý zcepenělý, avšak sebere se a povídá: "No, ale musíte také ovládat počítače. Je mi líto, nemohu vás zaměstnat." Pes přeběhne k počítači, zapne ho a předvádí, jak umí pracovat v různých programech. Ředitel ho sleduje a po chvíli řekne: "Cedule říká, že musíte znát cizí jazyk." Pes se na něj otočí a nevinně praví: "Mňau."

Muž, který spáchal sebevraždu, zanechal následující dopis na rozloučenou: "Oženil jsem se s vdovou, která měla dospělou dceru. Můj otec se zamiloval do mé nevlastní dcery a vzal si ji za ženu, čímž se stal mým zetěm a moje nevlastní dcera se stala mou matkou. Moje žena mi porodila syna, který byl samozřejmě švagrem mého otce a také mým strýcem, protože byl bratrem mé nevlastní matky. Žena mého otce se stala matkou syna, který byl samozřejmě mým bratrem, ale zároveň i vnukem, protože to byl syn mé nevlastní dcery. Následkem toho byla moje žena babičkou, protože byla matkou mé matky a já byl manželem své ženy a současně jejím vnukem. Jelikož manžel něčí babičky je dědečkem, stal jsem se tedy sám svým dědečkem. To snad jako důvod odchodu ze života stačí..."

Jsou dvě sestry, blondýnky. Jedna říká té druhé: „Hele, moje máma letí zítra do Ameriky.“ Ta druhá na to: „Fakt? Ta moje taky!“

Jdou dva blázni. První díry vykopává a za ním jde druhý, který je zahrabává. Jde kolem pán a ptá se: „Co to děláte? Vždyť ta vaše práce nemá žádný význam.“ První blázen se zastaví a povídá: „My jsme totiž pracovali ve třech, ale kolega, co sází stromky, je nemocný, tak to musíme dělat bez něj.“

Svatý Petr se ptá tří mužů, jak zemřeli. První muž říká: "Vrátil jsem se ze služební cesty dřív, protože jsem si myslel, že je mi žena nevěrná. Vběhnu na balkon a tam se drží chlap zábradlí. Vzal jsem na něj kladivo, mlátil ho do rukou a on se pustil. Dole byli stěhováci a on jim dopadl do křesla. Tak jsem popadl lednici a hážu ji na něj, jenže jsem se převážil. No a jsem tady." Druhý povídá: "Já zaléval kytky v 11. patře. Moc jsem se nahnul a padal dolů. Stačil jsem se chytit zábradlí v 5. patře, ale přišel chlap a mlátil mě kladivem. Tak jsem spadl stěhovákům do křesla, kouknu vzhůru a letí na mě lednice s chlapem. Tak jsem tady. "A co ty?" obrátí se Petr na třetího. "No, já si tak sedím v lednici..."

Jde blázen po ulici a na provázku za sebou táhne cihlu. Jde kolem policista a vychytrale říká: „To je krásný pejsek,“ povídá. A blázen na to: „To není pes, to je cihla.“ Policista se urazí a odejde. Blázen se potichu uchichtne a řekne. „To jsme ho ale převezli, viď Alíku!“

Jde Mařenka za maminkou a ptá se: „Mami, když člověk umře, promění se v prach?“ „ Ano, Mařenko, promění se v prach,“ odpoví maminka. „Tak to už za naší skříní umřelo hodně lidí.“

Přijde mladík na Valentýna do cukrárny a ptá se prodavačky: „Máte perníkové srdce s nápisem Jsi moje jediná?“ „Ano, máme.“ „Výborně, tak si jich vezmu pět.“

Šli 2 blázni na procházku a našli papír. „Co s ním uděláme?“ ptá se jeden. „Spálíme ho,“ řekne druhý. „Tak jo.“ Tak šli a hodili ho do kopřiv.

„Mami, tati, rozhodl jsem se osamostatnit,“ řekl Pepíček. „To je skvělé, Pepíčku,“ odpověděl mu tatínek. „Dobře, kufry máte před domem!“

Anička volá Pepíčkovi: „Pepíčku, přijď dneska večer k nám, nikdo nebude doma.“ Pepíček se navoní, učeše, obleče, přijde, zazvoní... a nikdo není doma.

Jde James Bond po poušti a potká velblouda. A říká: ,,Já jsem Bond, James Bond." Velbloud:,, Já jsem bloud, velbloud."

Otec si koupí stroj lži a vždy, když někdo lže, tak mu to dá facku... Chce to vyzkoušet a jde za synem. „Tak kde jsi dneska byl?“ zeptá se otec syna... „Ve škole,“ odpoví syn. PLESK! „No dobře, byl jsem v kině,“ odpoví syn znovu. A otec se ptá: „A na čem jste byli?“ „Na pohádce,“ odpoví syn. PLESK! „No dobře, na pornu.“ Otec povídá: „Já v tvých letech ani nevěděl, co to porno je...“ PLESK! A matka povídá: „Je vidět, po kom ten kluk je.“ PLESK!

Maminka se ptá Pepíčka: „Pepíčku, proč brečíš?“ Pepíček: „Škola shořela!“ Maminka: „To se ti jen něco zdálo.“ Pepíček: „No práávěěěěěěěě.“

Přijde paní učitelka do třídy a ptá se dětí. „Děti, kdo si o sobě myslí, že je hloupý, ať si stoupne.“ Děti mlčí a najednou se zvedne Pepíček. Paní učitelka se ho zeptá: „Pepíčku, proč si o sobě myslíš, že jsi hloupý?“ „Já si nemyslím, že jsem hloupý, jen mě přišlo nefér nechat vás stát samotnou...“

Medvěd, pán lesa, zakázal zvířátkům kadit v lese. Zajíčkovi se moc chce, a tak utíká z lesa, ale už to nestihne, a tak si sedne a udělá potřebu. Najednou se objeví medvěd. Zajíc se lekne a hovínko zakryje tlapkou. Medvěd se ho zeptá: „Co tam máš?“ Zajíc: „Motýlka.“ Medvěd: „Ukaž!“ Zajíc zvedne tlapku a nevěřícně vyvalí oči. „Darebák, uletěl! Ale kolik toho tady nechal!“

Přijde Mánička k Hurvínkovi na návštěvu a povídá "Teda Hurvínku, já nechápu jak vy to tady děláte, že nemáte hodiny. Jak víte, kolik je hodin?" A Hurvínek na to "To je jednoduchý. Z pokoje vidím na kostelní věž." Ale Mánička se ptá dál "Ale Hurvínku, jak to děláte, když potřebujete v noci vědět, kolik je hodin? To přece na věž nedohlédneš!" A Hurvínek si poskočí a povídá "To je jednoduchý. Rozrazím okno a zatroubím na tuhletu trubku. Vždycky se někdo ozve: Kterej blázen tady vytrubuje ve tři hodiny ráno?! "