Proč asi obyvatelé Hirošimy a Nagasaki nemají rádi příliš červené západy slunce?

Víte, co dělá ručník v japonské restauraci?
Suší se.

Jak vypadá poslední věta před smrtí?

Tak tady je to vysvědčení…

Víte, co se stane jelenovi, když umře?
Půjde do věčných lovišť!

Miluju děti, ale poslední dobou do nich cpou moc chemie…

„Po tom zdražení plynu už si topení nemohu dovolit. S řemeslem je konec!“ řekl vodník.

Kolik Georgů Orwellů je třeba na vyměnění žárovky?
1984

Při cestě do zoo jsem viděl v autobuse sympatickou dívku v čepici. Postupně jsem se k ní nenápadně přiblížil, dlouho jsem váhal, ale nakonec jsem ji zkusil oslovi. Byla mu malá.

Kamarádi uzavírají sázku:
První: „Vsadím se, že odsud skočím až k voknu.“
Druhý: „Vždyť je to čtyři metry. Sázku přijímám.“
První: „Kvok!“ A skočil.

Hrají dvě blondýny na babu.
První říká: „Zaveďme nové pravidlo!“
Druhá na to: „Jaké?“
První odpoví: „Oplatky se nepečou.“
Druhá: „Tak jo.“

Stojí Kanaďan s Američanem u Niagarských vodopádů a Kanaďan říká: „Tohle tam u vás v Americe nemáte!“
Američan: „Nemáme, ale máme tam instalatéry, kteří by to spravili!“

„Mami, mami, mám dobrou a špatnou zprávu, jakou chceš slyšet první?“ ptá se Pepíček maminky.
„Tak tu dobrou.“
„Dostal jsem jedničku z diktátu!“
„To je hezké, Pepíčku, a jaká je ta špatná?“
„Že to není pravda!“

Pepíček: „Učitelko, můžu si dojít na záchod?“
Paní učitelka: Ach jo, Pepo...“
Pepíček: „Co je? Vždyť jsem se jen zeptal!“
Paní učitelka: „PANÍ učitelko, mohu si PROSÍM dojít na záchod.“
Pepíček: „Co? To není fér, já jsem si řekl první!“

Pepíček říká mamince:
„Mami, víš že existuje člověk, který do zatáček nikdy nebrzdí?“
Maminka: „Jó? A jak se mu daří?“
Pepíček: „Právě teď zemřel.“

Přijde pán k holiči a říká:
„Všechno zkrátka!“
Holič se zeptá:
„Co prosím?“
Zákazník odpoví:
„Vlasy,vousy, řeči!“

„Tati, můžu jít ven a podívat se na kometu?“
„Ano, ale nepřibližuj se příliš blízko.“

Ve škole má Pepíček projekt o slavném herci
Pepíček: „... a jeho matka zemřela ve čtrnácti.“
Paní učitelka: „Aha, a kolik mu bylo?“
Pepíček: „Asi patnáct.“

Stěžuje si jeden rabín druhému: „Poslal jsem jediného syna do Evropy – a oni ho obrátili na křesťanství...“
Druhý si jej se zájmem poslechne a k jeho údivu přisvědčí: „Představ si, mně se stalo totéž.“
Oba se jdou vyzpovídat k vyššímu rabínovi a on jim řekne: „Představte si, já mám jediného syna také na studiích v Evropě, a také se stal křesťanským knězem.“ Všichni tři se seberou a jdou se pomodlit k Hospodinu. Jeden po druhém mu svěří svoje trápení a Hospodin praví: „Představte si, měl jsem jediného syna a...“

Blondýnka dosud nevědomky postrádala svůj mobil, až v tento moment si to uvědomila. Zdešeně vyhrkne poznámku adresovanou k jejím kamarádkám: „Holky, asi jsem tam nechala mobil!“
Ostatní dívky, vyrušené ze sledování napínavého dokumentu, se obrátí a ohradí se: „Tak se snad prvně prozvoň než s tím budeš otravovat nás, ne?“
„Oukej, promiň, to mě nenapadlo,“ vydechne si blondýnka s úlevou.

Ježek jde k holiči, sedne si a holič se ho ptá: „Tak jak to bude?“ „Na ježka, prosím.“

Přijde dítě do restaurace, všimne si ho číšník a ptá se:
Číšník: Kde máš svojí rodinu?
Dítě: Nemám rodinu, mamka a táta mi zemřeli a teď žiju na ulici.
Číšník: Ou, to je smutné...
Dítě: Jsem hladový, mohl byste mi dát alespoň trochu teplého jídla?
A číšník odpoví...
Číšník: Promiň, tohle je rodinná restaurace.

Víte, proč je rajče celé červené?

Protože zjistilo, že v salátu s ním bude i sýr!

Dnes jsem byl fakt hodně kreativní. Vytvořil jsem všem hodně velký dluh.

Jde muž do obchodu, který je zamčený, a potká jiného a zeptá se ho: „Nevíte, proč je dnes zavřeno?“
Druhý odpoví: „Je dnes 1. května – Svátek práce.“
První muž se zamyslí a odpoví: „Takže, když něco slavíme, tak to neplatí? Tak to už se těším na výročí svatby.“