Sedí rodina u stolu a holčička volá: „Mami! Mami!“ A maminka jí řekne: „Teď ne, při jídle se nemluví.“
Po dojedení maminka povídá: „Teď už mi můžeš říct, o co šlo...“
A holčička na to: „Teď už je to ale jedno, mami. Ale v tom salátu, cos jedla, byl šváb!“

Kluk se baví s dívkou:
„Ten ředitel je ale blbej!“
„Hele, víš, kdo jsem?“ ptá se načuřeně dívka.
„Ne.“
„Jsem ředitelova dcera.“
„Aha. A víš, kdo jsem já?“
„Ne.
„Díky Bohu!“

„Pane doktore, trpím rychlým zapomínáním.“
„A jak jste na to přišel?“
„Na co?“

Paní učitelka mi nechtěla uvěřit, že mám 36 mazlíčků, tak jsem jí ukázala fotku akvárka. No... Ta koukala, jak jsem tam ty štěňata narvala.

Policajt zastaví ženu že jela moc rychle
Policajt: „Tak pokuta 2000 Kč za rychlou jízdu.“
Žena: „Ale v tomto státě přeci nedáváte pokutu hezkým ženám, nebo se snad pletu?“
Policajt: „Ne, nepletete se, a teď mi dejte ty 2000.“

Třída dostala za úkol namalovat krávu na pastvě. Pepíček se zanedlouho přihlásil, že má hotovo. Paní učitelka se podívala na papír, ale ten byl prázdný. „Pepíčku, vždyť jsi tam nic nenamaloval?“ „No, ona ta kráva všechnu tu trávu sežrala, a protože už tam nic nezbylo, tak šla pryč.“

„Kam jdeš?“
„Pro tebe.“
„Aha, tak jdi. Já na tebe počkám.“

„Jéé, ten vzduch tak krásně voní jarem!“
„Ano, právě umývám nádobí.“

Cestovatel putuje po Divokém Západě, až dorazí k indiánské vesnici. Tam hoří dva velké ohně a z obou stoupá takový různě přerušovaný kouř. Zeptá se, co to je.
Indián mu odpoví: „To jsou kouřové signály. Posíláme důležitou zprávu.“
„Aha“, řekne cestovatel, protože o indiánských kouřových signálech už slyšel. Chvíli se dívá, a pak se zeptá: „Ale proč jsou ty ohně dva a přitom z obou jdou stejné signály?“
Indián mu odpoví: „No, to druhé je kopie na okres.“

Při online výuce učitelka dětem říká: Kdo nestihl udělat cvičení 3, si ho doma dodělá.

Mám hodnou maminku.
Ale když zařve, začínají uklízet i děti od sousedů.

Jdou dva policisté a vidí na zemi válející se bankovku. První praví: „Hele, stovka!“
A druhý na to: „To je falešná stovka, roztrhej ji a vyhoď tamhle do koše.“
Ten první tedy peníze vyhodí a pokračují ve hlídce.
Po chvíli první prohodí: „Opravdu si myslíš, že ta bankovka byla falešná?“
Druhý odpoví: „No jasně, viděl jsi někdy stokorunu se třemi nulami???“

Lyžař přijíždí do hotelu, kde pravidelně bydlí. Recepční: „Račte si přát pokoj číslo třicet sedm jako posledně?“
„Samozřejmě.“
„Snídaně a večeře jako posledně?“
„Samozřejmě.“
„A budete si přát, aby vás také odvezli do stejné nemocnice jako minule?“

Moje manželka si pořád stěžuje na dvě věci:
1. Že ji prý vůbec neposlouchám.
a 2. ... taky něco říkala.

Je lepší mířít ke hvězdám a minout, než mířít na kupu hnoje a trefit se.

Farmář Jeníček jede domů ze schůze na kole. Zastaví ho příslušník policie: „Nesvítí vám světlo!“
„Vím, pokoušel jsem se to opravit a nešlo to!“ „Tak tedy musíte to kolo vést a jít pěšky!“ „Ale i to jsem zkoušel, ale ani tak to nesvítí!“

Novinářka: „Jak jste přišli na pachatele krádeže?“
Policista: „Detekoval ho náš moderní kamerový systém.“
Novinářka: „Ale neříkali jste, že jste ještě žádný nekoupili?“
Policista: „No to je pravda, ale viděla ho paní Nováková.“

V jednom kostele mají pod symbolem ukřižovaného Krista nápis: „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí!“ Při svatbě tento nápis vždycky zakrývají...

Chronická nespavost je příšerná nemoc, ale má i své výhody. Už jen čtyřikrát se vyspím a budou Vánoce!

Jaký je typický obsah ženského časopisu?
Prvních 50 stran kuchařské recepty, posledních 50 stran rady, jak zhubnout.

„Tati, proč se teta Sára pořád maluje?“
„Aby byla krásná!“
„Tak proč není?“

„Maruško, není ti zima, když stojíš bosá ve sněhu?“
„Ne, jen mě trochu zebou ručičky.“

Sluha nedoslýchavého lorda Cecila vždy spoléhal na to, že jeho pán špatně slyší, a tak si často nespokojeně bručel pod vousy. Jednou, když se lord Cecil vrátil v podvečer domů, pomáhal mu z kabátu a mumlal: „Tak sis zase někde dával do nosu, ty starý mazavko!“
„Kdepak, Jamesi, dnes jsem si na Oxford Street koupil báječné naslouchátko.“

Příjde kůn do banky a říká: „Dobrý den, chtěl bych si založit koňto.“

Paní učitelka: „Tak jste se dověděli, že se těleso při zahřívání roztahuje a při ochlazování smršťuje. Uvedete mi nějaký příklad?“
Marek se hlásí.
Paní učitelka: „Ano, Marku?“
Marek: „Prázdniny. Letní jsou dva měsíce a zimní jenom týden!“