Přijde stařík na nádraží k pokladně a říká pokladní:
„Prosím jeden lístek.“
„A kam ho chcete?“
On natáhne ruku a řekne:
„Sem do ruky.“

Když jsem byl jednou v restauraci, tak mě strašně bolelo břicho, protože jsem si potřeboval uprdnout. Hrála hlasitě hudba, a tak jsem si to načasoval přesně do té nejhlasitější části. Hudba pořád hrála, já si ulevil a hned jsem se cítil o mnoho lépe. Chvilku na to jsem si všiml, že na mě všichni koukají. A až v tu chvíli mi došlo, že mám celou dobu v uších sluchátka!

Kdo spraví můj porouchaný klavír? Zn.: Vypadl z 13. poschodí.

„Vítejte na palubě nejlepšího a nejmodernějšího letadla. Je vybaveno novými technologiemi, takže se jistě nemůže nic, nemůže nic, nemůže nic, nemůže nic...“

Voda se začíná vařit, jakmile dosáhne 100 °C, ale věděli byste, kdy se začíná vařit mléko?

Hned, jak od něj na chvilku odběhnete!

Víte, kdo je na světě nejchytřejší?
Zápalka. Má jen jednu hlavičku a přece jí to pálí!

Po prehratom zápase utešuje tréner boxera: „A vieš, že si ho v druhom kole poriadne vystrašil?“
„Naozaj?“
„Áno. Myslel si, že ťa zabil.“

Manžel se mě dneska po příchodu z práce zeptal, proč u nás není uklizeno, když jsem byla celý den doma.

Odpověděla jsem mu také otázkou, a sice proč nejsme bohatí, když on byl celý den v práci.

Dál už se raději na nic neptal...

Jít do teenagerského pokoje je jako jít do Ikey. Jdeš se jenom kouknout a vrátíš se s několika lžičkami, 3 talíři a 4 hrnečky.

Přistěhuje se soused a přijde za ním druhý soused a říká: „Proč máte na dveřích ‚pozor pes‘?“
A soused říká: „No, oni mi ho už hodněkrát zašlápli.“

Muž volá manželce naléhavě do práce:
„Necítíš někdy takovou bodavou bolest v celém těle?“
„Jak to myslíš?“
„Jako když někdo propichuje tvoji voodoo panenku.“
„No, nevím, asi ne…“
„Hmmm … a teď?“

Rozhovor policisty a zloděje.
Zloděj si nese dva kufry.
Policista: „Co mátě v těch kufrech?“
Zloděj: „Ještě nevím, nestihl jsem se podívat.“

Jdou dva slepci vedle sebe, a jeden z nich má dvacetimetrovou bílou hůl, a povídá tomu druhému: „Viděls, jakej jsem si pořídil dalekohled?!“

Po čtrnácti hodinách se slimák vyškrábe na strom, spadne a řekne si: Práce chvatná málo platná.

Otec řve na sprostého syna:
„Tak ty se budeš takhle chovat ke svému chlebodárci?!“
„Abys věděl,“ zasyčí kluk, „tak já stejně chleba nejím.“

Můj kamarád si myslí, že je chytrý, a tvrdí, že jen cibule vás může rozbrečet, a tak jsem mu hodila do obličeje vodní meloun...

Víte, co dělá chobotnice, když jí useknete chapadla?

Nechápe.

Potká se zahradník s kamarádem.
Zahradník: „Potřebuji poradit. Je správné, že na jahody dávám hodně hnoje?“
Kamarád: „No... já je mám raději se šlehačkou.“

Pepíček přijde domů s vysvědčením...
Maminka se ptá: „Tak jak vypadá tvoje vysvědčení?”
„Moc hezky” slavnostně prohlásí Pepíček a podává mamince vysvědčení.
Maminka chvíli bez hnutí kouká, až konečně řekne:
„Máš pravdu, vypadá pěkně... ...ALE CO TY ZNÁMKY?!“

Pepíčkovo vysvědčení

Několik studentů dostalo letenky na dovolenou, zadarmo. Po vstupu do letadla pilot zničehonic prohlásil, že se nacházejí v letadle, které sami sestrojili, a poletí s ním. Všichni ihned utekli!

Kromě studentů byl v letadle i jejich učitel. Ten však v klidu seděl dál, i když už studenti byli dávno pryč. Přišel k němu kapitán a ptá se ho: „Proč jste zůstal sedět? Vy se nebojíte?“ Učitel na to povídá: „Nebojím, protože své studenty moc dobře znám... Tenhle křáp se vám ani nepodaří nastartovat!“

Řezník má těsně před zavíračkou a zbyde mu jedno kuře, kterého by se rád zbavil.
Najednou přiběhne rychle mladík a jako zázrakem chce kuře.
„Kilo dvacet deka může být?“ zeptá se řezník.
„A větší byste neměl?“
Řezník kuře vrátí do chladničky, vytáhne to samé, malinko otočí a přitlačí na váhu.
„Kilo osmdesát? Super, zachránil jste mě! Vezmu si obě!“

Otec uděluje synovi rady do života:
Otec: „Když chceš být dobrým člověkem, buď v životě poctivý a opatrný.“
Syn: „A co znamená být poctivý?“
Otec: „Splnit vše, co jsi slíbil.“
Syn: „A opatrný?“
Otec: „Nikdy nic neslibovat.“

„Béééé, bééé!“ pláče Pepíček.
„Copak se stalo?“ ptá se ho paní učitelka.
„Tatínek mi... bééé... utopil kočičku.“
„To je ale zlobivý tatínek, to se nedělá, že?“
„No, to teda ne, já si ji chtěl utopit sám!“

Pár v obchodě s obuví:

manželka: „Tyto střevíce bych moc chtěla mít ve svém botníku, ale nemám u sebe peněženku.“
manžel: „Jaká je jejich cena?“
manželka: „Dva tisíce korun.“
Manžel sahá do kapsy, aby vyndal peněženku, a manželka je radostí celá bez sebe.
manžel: „Zde máš dvacku a dojeď si do našeho bytu pro peněženku. Já si dám mezitím kávu v kavárně naproti od obchodu, ve kterém jsme.“

Tři programátoři přijdou ke zmrzlinovému stánku.
Prodavačka se ptá: „Chcete všichni tři zmrzlinu?“
„Nevím,“ odpovídá první.
„Nevím,“ odpovídá i druhý.
„Ano!“ zvolá radostně třetí.