Dva nezkušení horolezci spadnou do rokle a jeden z nich říká:
"Kéž by tu byl Boryš! Ten by nám pomohl."
A po chvíli zase. A takhle to říká celý den.
Večer už tomu druhému došla trpělivost a ptá se: "Co máš pořád s tím Boryšem?"
A první odpovídá: "No, v naší hymně se přece zpívá: Boryš-umí-po-skalinách."

Rozhovor na golfovém hřišti:
"Zahrajeme si znovu příští sobotu?"
"No, měl jsem mít v sobotu svatbu, ale můžu to odložit."

Šestnáctka přijde domů a že je v jiným stavu. Máma začne dělat dusno, až z ní vypáčí, že je to s nějakým vojákem. Matka, žena činu, vezme dceru, dotáhne ji do kasáren, nechá si nastoupit všechny kluky a táhne holku před nimi, aby ukázala na otce. Holka chodí a jen si mumlá: „Tenhle to nebyl, tenhle asi taky ne, tenhle ne, tenhle... Ty, hele, mami, když tě řízne cirkulárka, řekni mi, který zub to udělal.”

Jedna cikánka měla devět dětí a když se jí narodilo desáté, rozhodla se, že si ho už nenechá, protože by ho nemohla uživit, nedostala by na něj přídavky atd. Ale co s ním? Najednou si vzpomněla, že její sousedka nemůže mít děti, tak že jí ho dá. Přišla za sousedkou, paní Novákovou, a řekla jí: „Paní Nováková, vy jste taková milá paní, nechtěla byste moje děcko? Já jich mám už hodně, vy nemáte žádné a jistě by se u vás mělo dobře.”
Paní Nováková chvíli váhala, ale nakonec si dítě vzala. Bylo zrovna před Vánocemi, klid, pohoda. Uplynul rok a ve stejnou dobu, zase o Vánocích, přišla cikánka za paní Novákovou s dalším děckem a znovu říká, jak je ten její divoký a že se to zase stalo a ona, že si to děcko nemůže nechat.
Paní Nováková opět váhá, ale nakonec se rozhodne a dítě si vezme. Uplyne další rok, opět před Vánocemi, tatáž situace, další děcko. Cikánce už to je trapné jít za paní Novákovou, a tak pošle cikána, ať jí ho zkusí vnutit.
Cikán tedy zazvonil u Nováků s dítětem v náruči a začal starou písničku, jestli by... a když jsou ty Vánoce. Paní Nováková na chvíli odešla a pak odmítla: „Pane Baláž, děkujeme, ale my jsme se s manželem dohodli, že letos budeme mít kapra!”

Anička se modlí před Vánocemi a na konci modlitby zakřičí. - Ježíšku, dones mi kolo !

Byla takhle jednou perfektní ženská, co potkala perfektního chlapa. Po perfektním randění měli perfektní svatbu a perfektní líbánky. Jejich celý život byl perfektní. Jednou takhle o vánocích, všechno pod sněhem, který se valil z mraků v hustých chuchvalcích, jeli tihle perfektní manželé autem domů, když vidí, jak na ně v chumelenici někdo u krajnice mává. Protože to byli perfektní lidi, samozřejmě zastavili a on tam stojí Ježíšek, plný pytel dárků. Tak ho naložili. Když je poprosil, rádi mu vyhověli, že mu pomůžou rozvést dárky. Tak tak jezdí po kraji od domu k domu, až na jedné cestě dostali smyk a napálili to do stromu. Přežil to jen jeden z nich. Kdo? No samozřejmě perfektní žena, protože perfektní chlap a Ježíšek přece neexistují. A jak to vidí chlap? No, když perfektní chlap a Ježíšek neexistují, tak musela řídit perfektní žena, což vysvětluje tu autonehodu.

O Vánocích přijde klučina za tatínkem a zajímá se: „Tati, proč se u nás Ježíšek svléká?”
„Prosím tě, jak tě to napadlo?”
„No, když jsem včera přišel domů, maminka v ložnici říkala: Ježíši, rychle se obleč a vyleť oknem. Manžel přišel!”

Dva námořníci se houpou v záchranných vestách na hladině oceánu a jeden smutně povídá druhému: „Ponorka to byla skvělá. Škoda, že máš ten pitomý zvyk, chrápat při otevřeném okně!”

Poznámka v ŽK: Tvrdil že nemá nůžky, o přestávce s nimi ostříhal spolužačku.

Chuck Norris jednou kopl koně do brady. Jeho potomci jsou dnes známí jako žirafy.

Chuck Norris musel přestat prát své prádlo v oceánu. Tsunami zabíjelo lidi.

Rada pro všechny ženy:
Pokud chcete, aby měl váš partner spoustu peněz, tak mu je přestaňte brát!

Proč ženy vždy vědí, kde co je?
Protože to tam přendaly z místa, kde to bylo.

Američtí vědci zjistili, že ženy mají skutečně bod "G". Je na konci slova ShoppinG.

Paní učitelka malého žáčka: "Pepíčku, kde máš žákovskou?"
"Náš pes mi ji snědl"
"Nelži, psi papír nejedí!"
"Ale když musel, tak ji žral!"

Otec na syna: „Pavle, ukaž mi žákovskou knížku!”
„Nemám ji. Půjčil jsem ji Karlovi, chce s ní postrašit rodiče.”

Víte, jak matematik vaří vodu na čaj? Vezme rychlovarnou konvici a podívá se, jestli je v ní voda. Když zjistí, že je prázdná, nalije do konvice vodu a zapne konvici. Pokud tam voda byla, tak ji vyleje a tím převede situaci na předchozí případ.

Jsou tři druhy matematiků: ti, co umějí počítat, a ti, co počítat neumějí.

Dohadují se Francouz, Angličan a Čech o národnosti Adama:
Francouz: "Musel to být Francouz, protože jedině Francouze napadne taková móda, jako je fíkový list."
Angličan: "O původu gentlemana, který kvůli ženě obětuje své žebro, nemůže být přece pochyb."
Čech na to řekne: "Ten, kdo dokáže jíst kyselá jablka, chodit s holým zadkem a myslet si, že je v ráji, nemůže být nikdo jiný než Čech."

Jsou věty, které se lidojedům neříkají.
Například: "Potřebuji se dostat do formy."

Baví se dva Skoti:
"Hrozně rád bych ti nabídl skleničku whisky, ale hrozně se bojím."
"A čeho?"
"Že si jí vezmeš."

Na zvolání "nahraj mně" spoluhráč vytáhl diktafon a začal mě nahrávat.

Jestli se plaváním hubne, tak co dělají velryby špatně?

Sedí boxer zmlácený v rohu ringu a promlouvá k němu jeho trenér:
"Mám vynikající nápad. Až ti dá v dalším kole ránu, tak ty mu ji vrátíš!"

Víte, jaká je hlavní zásada úspěšného potápění?
Nikdy ve skafandru neprďte.