Kapitán letadla hlásí po startu pasažérům běžnou zprávu: „Vážené dámy a vážení pánové, vítám vás na palubě našeho letadla. Letíme nad Atlantickým oceánem, výšku máme 10 000 metrů, rychlost 900 km/h, teplota je... Sakra! Do háje! Mě trefí šlak! Jéžišmarjá!“

Kapitán se odmlčí. V letadle je hrobové ticho, pasažéři jsou bledí, panika, křik, ...

Po nějaké chvíli se kapitán opět hlásí: „Dámy a pánové, prosím, omluvte mě. Letuška mě polila, kdybyste viděli, jak vypadají moje kalhoty zepředu...“

Jeden z pasažérů na to povídá: „Ty hovado! Kdybys viděl moje kalhoty zezadu!“

Někteří lidé, když chtějí vyhrát, tak podvádí. Chuck Norris musí podvádět, když chce prohrát.

Já a má manželka jsme žili šťastně dvacet let. A pak jsme se potkali.

Jak napočítáme do nekonečna?
1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, osmičko lehni si.

„Chceš se stát sluncem mého života?“
„Ano.“
„Tak se ode mě drž 147 097 000 km daleko.“

Při hodině biologie:
„Nováku, popište podle obrázků v učebnici rozdíl mezi lebkou člověka a lebkou neandrtálce.“
„No, lebka neandrtálce se hloupě šklebí a lebka člověka se připitoměle zubí!“

On: „Dobrý den, dost jste mě včera překvapil v té anketě,
přijďte za mnou, až budete moct, chci si s vámi promluvit!“
Já: „Myslíte třeba o různých významech pojmu ‚anonymní dotazník‘?“

Manžel sedí na gauči a přijde k němu manželka, která s sebou vede kozu, a povídá: „Dnes jsem koupila tuhle kozu na trhu a.... “ ani to nedořekla a už manžel povídá: „A kam s tou krávou jdeš??“
Manželka se na něho nechápavě koukne a odpoví: „Zlato, ale to je koza a né kráva!“ usměje se manželka, a manžel odpoví: „Ale já nemluvil k tobě, ale k té koze!!!“

Víte, kdy svět skutečně pozná, co je to pandemie?

Až někdo vynalezne test na blbost.

Bavili se finančníci o jednom židovském kolegovi. „Je docela fajn,“ povídá jeden, „akorát, když ti půjčí kapesník, chce vrátit dvě prostěradla.“

Dříve se maskovaly prdy kašlem.
Dnes se kašel maskuje prdem.

Velitel v koncentráku se ptá chlapečka: „Kolik ti je?“
Chlapeček odpoví: „Bude mi 14.“
„Ne, nebude...“

Chtělo by to zkřížit koronavirus a českou poštu.
Zaprvé ho nedostanete, a když už, tak rozbitý.

Jak poznáte, že máte pod postelí brontosaura? Narážíte nosem do stropu.

Co je zelené a není to vidět?

No přece okurka za rohem.

Je něco horšího než KSČM?
ANO

Děcka, myjte si ruce, jinak chytnete koronavirus. Na něj sice neumřete, ale na infekčním oddělení není wifi...

Otec: Synku, dones mi kolu.
Syn: Pepsi nebo Coca Colu?
Otec: Pepsi.
Syn: Láhev nebo plechovku?
Otec: Láhev.
Syn: Skleněnou nebo plastovou?
Otec: Víš co? Radši mi dones vodu.
Syn: Perlivou nebo neperlivou?
Otec: Perlivou.
Syn: Studenou nebo teplou?
Otec: Dám ti na zadek!
Syn: Opaskem nebo rukou?
Otec: Zmiz.
Syn: Dnes, nebo zítra?
Otec: Ty hlupáku!!
Syn: Dobrý, nebo zlý?
Otec: Já tě zabiju!
Syn: Mečem nebo lopatou?
Otec: Mečem.
Syn: Do hlavy nebo do srdce?
Otec: Ty potkane!
Syn: Bílý nebo černý?

Je to modré a létá to kolem lampy. Co je to?

Okololampoň modrý

Se ženou jsme včera sledovali film Dokonalá vražda. Bylo to super, akorát mě znervózňovalo, že si pořád dělala poznámky.

Vypráví rybář svému známému:
„Tak jsem byl na rybářské dovolené na Kanárských ostrovech. Koupil jsem si to nejnovější a nejlepší rybářské vybavení. Ubytování jsem měl v tom nejlepším hotelu. Cesta letadlem taky něco stojí. Byl jsem tam čtrnáct dní. A za celých těch čtrnáct dní jsem chytil jen jednu jedinou rybičku! Teda když to rozpočítám, tak ta jedna rybička mě přišla na 40 tisíc korun.“
„Tak to jsi teda měl štěstí, že jsi nechytil dvě.“

Věštkyně zastřeným hlasem oznamuje starému mládenci, panu Novákovi: „Vidím... Vidím... Vidím vaši nastávající!“
„No to je báječné,“ rozzáří se pan Novák. „Jak se jmenuje?“
„Nováková.“

Zaměstnanec vidí šéfa, jak stojí s papírem bezradně u skartovačky...
„Potřebujete pomoct?“
„Ano, sekretářka už odešla a já vůbec netuším, jak se tahle věc obsluhuje. Vy s tím umíte zacházet?“
Zaměstnanec vloží papír do skartovačky, zmáčkne tlačítko a papír začne mizet. Šéf říká:
„Výborně. Udělejte mi pak ještě jednu kopii pro finančák.“

Jdou dva koně. Jeden uvidí zebru a říká druhému: „Vidíš ho? Uprchlý vězeň!“

Víte, kdo jediný je rád, když ho někdo převeze?

Uprchlíci.