Manžel: „Vědci zjistili, že muži řeknou za den průměrně 10 000 slov, zatímco ženy kolem 20 000.“
Manželka (z kuchyně): „To proto, že vám vždycky všechno musíme říkat dvakrát!“
Manžel: „Cože?“

„Dobrý den, prosím Vás, mohla bych si vyzkoušet ty krásné šaty za výlohou?“
„Jasně. Ale většinou si lidi u nás zkouší věci v kabince.“

„Žena zastřelila svého manžela, protože prošel po čerstvě vytřené podlaze.“
„Tak proč jste ji ještě nezatkli!?“
„Čekáme, až uschne podlaha.“

Víte, co je vrchol bezdomovectví?

Koupit si vlastní most.

Cestovatel v čase se objeví v roce 2019 a baví se s mužem:

Muž: „Noooo....a jaký bude rok 2020? Bude aspoň trochu pozitivní?“

Cestovatel: „Jojo...“

Ptá se lyžař: „Je pravda, že sjezd z toho kopce je hrozně nebezpečný?
„To jsou kecy! Všichni se zabijí až dole.“

Právě mi přišla SMS, že se mi dnes stane něco pozitivního.
Rok 2019: Joo!
Rok 2020-2021: Jen to ne!

Ve škole:
„Čím by asi byl Jan Ámos Komenský, kdyby dnes ještě žil?“
„Zaručeně nejstarším Čechem!“

Divadla kvůli koronaviru odvolala premiéry... Nemohla by i vláda?

Doktor: „Neboj se, Honzo, je to jen malá operace a nic se nepokazí...“
Pacient: „Ale já se jmenuju Filip.“
Doktor: „Já vím, ale já se jmenuju Honza.“

U soudu:
„Co vás to, člověče, napadlo, zastřelit zajíce, když nejste členem mysliveckého spolku?“
„A co napadlo toho zajíce, žrát na zahrádce naši kapustu, když není členem naší rodiny?“

Venku je taková zima, že mi teploměr ťukal na okno, ať ho pustím dovnitř, že je mu zima.

„Já jsem na Valentýna zase sám,“ stěžuje si syn svému otci.
Otec ho uklidňuje: „Neboj – na dušičky taky není povinné být mrtvej.“

Po operaci jsem se podíval na jizvu a konstatoval, že jsem sešit. Ihned mě převezli na psychiatrii.

Po návratu ze školy se máma vyptává Honzy:
„Jak dopadla písemka z matematiky? Kolik příkladů jsi nevypočítal?“
„Jenom jeden.“
„Jen jeden? Z kolika?“
„Z deseti.“
„To vůbec není špatné... Devět příkladů máš správně!“
„Ani ne, ty jsem ani nezačal.“

Redaktor se ptá farmáře:
„Kolik mléka vám dávají tyto krávy?“
„A která? Ta černá nebo ta hnědá?“
„Třeba ta černá.“
„Tak 2–3 litry denně.“
„A ta hnědá?“
„Taky 2–3 litry denně.“
Redaktor trochu znejistěl.
„Aha, a copak jim dáváte jíst?“
„A které? Té černé nebo hnědé?“
„Třeba té černé.“
„Ta jí na louce trávu.“
„A ta hnědá?“
„Ta jí taky na louce trávu.“
Redaktor už celý nervózní.
„Proč se pořád ptáte kterou myslím, když jsou na tom obě stejně?“
„Protože ta černá je moje“
„Aha, a ta hnědá?“
„Ta je taky moje.“

Policista zaslechne, jak si dva mladíci právě říkají vtip. „Víš, jaký je rozdíl mezi policajtem a hlupákem?“ Policista k nim rychle přistoupí, významně točí pendrekem a ptá se: „No tak řekněte, jaký?“ Mladík nesměle sdělí: „Žádný...“
„No proto!“

Telefonát na horskou službu: „Jsem vysoko v horách, nevím kde, a zlomil jsem si nohu. Už nemůžu dál. Co mám dělat?“
„Nemusíte dělat nic. Náš doktor vám napíše neschopenku.“

Šla blondýnka k očnímu lékaři a říká mu: „Nevidím do skříně, potřebuji brýle!“ A on říká „Budete si ji muset otevřít, paní.“

Sedí dva kanibalové v kavárně, a ten jeden říká: „Hej, dáš si Turka?“

„Když jsem se vrátil ze Silvestra, tak mne děti nepoznaly,“
povídá pan Žbluňkal.
„Tos musel ale pěkně vypadat!“
„To ani ne, ale když jsem vystřízlivěl, zjistil jsem, že jsem v cizím bytě...“

Zuby máš jako hvězdy ... Žluté a daleko od sebe!

Četl jsem knihu o antigravitaci... nemohl jsem ji položit.

„To je divné,“ říká jeden hospodář druhému, „ jaktože ti ta tvoje kravička dává tolik mlíčka a přitom je taková hubená...“
„Víš, já jí vždycky řeknu: tak co, budeme dneska dávat mlíčko nebo masíčko?“

Chlap povídá knězi při zpovědi:
„Otče, já se pomalu nemám z čeho zpovídat. Už osm let nepiju alkohol, nekouřím, drogy si nepíchám, nechodím za ženskými, nikoho nepřepadám, auta nevykrádám, dokonce ani barevné kovy nekradu...“
„Já vím, synu, já vím. Však už tě brzo pustí na svobodu…“