Yoda z Hvězdných válek měl kdysi normální slovosled a měřil 2 metry. Pak ale jednou zkusil použít Sílu na Chucka Norrise.

Proč fotograf fotí nejraději vegany?

Vždycky se usmívají na čočku.

Manželka: „Myslíš, že jsem tlustá, miláčku?“
Manžel: „To víš, že nejseš, lásko.“
Manželka: „Ty jseš drahouš, miluju tě. A víš ty co? Tak za odměnu večer v postýlce si vezmeme nějaký kostýmky a budeme si hrát na hrdiny, jo?“
Manžel: „Tak dobře. Budeš Obelix.“

Zeť vyhazuje tchýni z okna a říká: „Leť ty čarodějnice! Jiní by tě upálili a já tě pouštím na svobodu!“

Víte, co se stane, když na Slovensku vybouchne atomová bomba?
Vyměníme si hymny. Slováci budou zpívat „Kde domov můj“ a Češi budou zpívat „Nad Tatrou sa blýská“.

Povídá velký komín malému: „Tak malý a už kouří!!!“

Číšník: „Promiňte pane, máte objednaný stůl?“
Host: „Ne! Já chci guláš, já nejsem červotoč!“

„Jsem slyšel, že při Černobylu zařvali jen dva lidi.“
„Jo?“
„Jeden řval: Vypni to! A druhý: Nejde to!“

„Zdravím, šéfe, já jsem tady nový.“
„Vítám tě u nás. První úkol, který pro tebe mám, zní: zapomeň na všechno, co ses z našeho oboru naučil na vysoké. Tohle je praxe, tady tu nudnou teorii nebudeš potřebovat.“
„Ale já nemám vysokou.“
„Aha. Takže nejsi dost kvalifikovaný na první úkol. Máš padáka!“

Dnes si připomeneme první dochovanou zmínku o krádeži bicyklu, konkrétně ve znění: „Cyril a Metoděj přišli o kolo roku 863.“

„Mám pro vás dobrou a špatnou zprávu. Kterou chcete slyšet jako první?“ ptá se doktor pacienta po operaci.
„Třeba špatnou.“
„Amputovali jsme vám obě nohy.“
„To je strašné! A ta dobrá?“
„Pán z vedlejší postele má zájem koupit vaše pantofle.“

„Jakým tahem řešíte složité šachové partie?“
„Když už nemůžu z místa, zatáhnu za ubrus.“

Jožko príde domov zo školy. Mama sa ho pýta: „Jožko, ako bolo v škole?“ „Výborne dostal som dve jednotky a… jednu poznámku.“ „A tá poznámka je za čo?” pýta sa mama. „Za… to, že som si dve päťky opravil na dve jednotky.“

„Prosím tě, jak včera skončil ten film?“
„Ale to máš pořád stejné. Zase se tam objevil KONEC.“

„Kdo to byl Karel IV.?“
„Prosím, zedník.“
„???!!!“
„Vždyť jste nám říkala, že postavil Karlův most.“

Pepíček se vzbudí o půlnoci a ptá se tatínka: „Tati, kolik je hodin?“
„Počkej,“ odpoví tatínek a začne hrát na bicí.
„Kdo, do prkýnka, hraje na bicí ve dvanáct hodin?“ nadává soused.
„Tak je, Pepíčku, dvanáct hodin.“

Nová učitelka: „Marku, potřebovala bych vidět tvého otce!“
Žák: „Ano, paní učitelko, zajděte večer do ředitelny. Tatínek taky říkal, že by vás rád blíž poznal.“

Kolik se vejde hubených lidí do sprchového koutu? Nevím! Pořád propadávají kanálkem.

Rozčilený sedlák nadává sousedovi:
„Ten kůň, co jste mi ho včera prodal, v noci pošel!“ Soused pokrčí rameny: „To je vážně divné, tohle mi nikdy neudělal!“

Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp. A kdo se směje Chucku Norrisovi, ten se určitě směje naposled.

Dvě malé myšky 30. března ohlodávají sochu našeho bývalého prezidenta a prozpěvují si: „Hlody, hlody do Svobody...”

Paní volá na sousedku: „Dobrý den, tak jak se vám včera vydařila ta bramborová kaše ze sáčku?“ „Výborně, manžel s ní slepil dva hrnce a dnes se chystá opravit vázu.“

Pan učitel zadává ve škole slohovou práci na téma: Co bych dělal, kdybych byl majitel velké firmy. Všichni se pustí do práce, jen Pepíček nic. Učitel se ptá: „Proč nic nepíšeš?“ Pepíček odpoví: „Čekám na sekretářku!“

Na jarním výletě si zajde mladík do restaurace a dá si gulášek. Hostinský přinese guláš a přeje dobré chutnání. Jakmile se dá mladík do jídla, přiběhne pejsek a kouká na něj. Pak vrčí, štěká a kňučí. Mladík povídá:
„Prosím vás, pane hostinský, co je tomu psovi, že tolik vyvádí?“
„Z toho si nic nedělejte. To ona potvora dělá vždycky, když někdo jí z jejího talíře.“