Potkají se dva spolužáci na hřišti:
„Proč nejsi ve škole?"
„Mám těžkou angínu."
„Se mnou je to horší — mám zápal plic!"

„Tati, já už ten míč nechci, je nehodný!“
„A copak provedl, že je nehodný?“
„Rozbil okno!“

Na personálním oddělení zvoní telefon.
„Řekněte mi prosím, jak dlouho u vás pracoval pan Majzlík?“
„Asi tři měsíce,“ odpovídá referentka.
„Ale on uvádí, že u nás byl zaměstnán dva roky.“
„To byl, ale vy jste se ptal, jak dlouho pracoval!“

Ve škole se paní učitelka ptá dětí: „Děti, když mám v jedné ruce 6 lahví vína a v druhé 8, co mám?“
Pepíček pohotově zareaguje: „Problém s pitím, paní učitelko!“

Jakmile se rodiče dozvěděli, že jsem byl unesen, neprodleně začali jednat
- pronajali můj pokoj.

Nejvíc na životě miluji tu rozmanitost - každý den mě naštve někdo jiný.

Čech a Američan hrají šachy.
Američan táhne a říká: „Jezdec na D1!“
Čech to komentuje: „To bych nedělal...“

„Nečekej na mě, jsem v nemocnici.“
„Přihodilo se ti něco?“
„Mně ne, ale sestřenici. Nemůže chodit ani mluvit.“
„Cože?! Co se jí stalo?“
„Nic vážného, před hodinou se narodila.“

Maminka říká doma Pepíčkovi: „Rychle si vezmi svetr, Pepíčku.“
Ten odpoví: „Jdeme ven, anebo je mi zima?“

Paní učitelka napíše ve škole na tabuli příklad 2:2.
Pak se ptá dětí: „Jaký je výsledek?“
Přihlásí se Pepíček a povídá: „Vyrovnaný zápas!“

Muž pokročilého věku byl pozván ke svým starým přátelům jednoho dne na večeři.
Udělalo na něj velký dojem jak jeho přítel, kdykoli se obrátil s něčím na svoji manželku, oslovoval ji miláčku, drahoušku, zlatíčko, má lásko, milá a podobně.
Pár žil ve společném manželství už téměř sedmdesát let a bylo z toho jasné, že jsou stále do sebe velmi zamilovaní.
Když manželka odešla z jídelny do obýváku, muž se naklonil k hostiteli a povídá:
„Myslím si, že je báječné, že po všech těch letech stále oslovuješ svoji manželku těmi zamilovanými jmény.“
Hostitel svěsil hlavu.
„Musím ti říct pravdu,“ povídá, „její jméno mi nějak vyklouzlo z paměti už před deseti lety a k smrti se bojím zeptat té nevrlé holky, jak se jmenuje.“

Ruským vědcům se povedlo zkřížit zlatou rybku a žraloka a vznikla zlatá rybka, která vám splní poslední tři přání.

„Šla bys se mnou ven?“
„Ne.“
„A kdybych byl poslední člověk na světě?“
„Ne.“
„Proč ne?“
„Protože bych byla mrtvá.“

Lord říká svému sluhovi:
„Jean, dnes mám velikou chuť pracovat, tak si oloupu vajčko sám.“

Policista zastaví příliš rychle jedoucí automobil: „Paní řidičko, překročila jste povolený rychlostní limit.“
„Nechte mě, prosím, jet, jsem učitelka,“ žadoní řidička.
„Na to jsem čekal celý život!“ raduje se policista: „Napíšete 100krát: Budu jezdit podle předpisů!“

Přijde kůň do cukrárny a poručí si jahodovou zmrzlinu, porozhlédne se, zaplatí stokorunou a čeká, až mu prodavačka vrátí.
Prodavačka mu vrátí deset korun. Pomyslí, že je to přece jen kůň a ten počítat neumí.
Kůň si vezme zmrzlinu a začne ji lízat. Prodavačka mu řekne:
„To je divné, k nám koně často nechodí.“
Kůň jí na to odpoví: „A to se divíte, když u vás stojí zmrzlina devadesát korun?“

Chtěla jsem zhubnout, aby na mě byl lepší pohled, ale potom jsem si uvědomila, že mám raději jídlo, než lidi.

Chlapec píše: Všechno nejlepší k narozeninám Naty <3
Dívka: Já nemám narozeniny
Chlapec: Aha, tak to jsem si asi spletl datum
Dívka: Nebo jméno...
Clapec: Co??
Dívka: Jsem Veronika....

Pán se ptá na návštěvě svého známého:
„Poslyš, a kde že jste to byli na dovolené? Jak se to město jmenovalo?“
„No, ta moje paměť, kdybych si vzpomněl.... Jak se jmenuje taková ta kytka s trnama, co roste na zahradách??
„Růže.“
„A jó! Růžo, prosím tě, jak se jmenuje to město, kde jsme byli v létě na dovolené?“

Paní učitelka dává dětem o matematice příklady.
„Kolik je 7 + 6?“
„To je 13,“ odpoví Verunka.
„Správně, a kolik je 9 + 3?“
„No přeci 12,“ povídá Kuba.
„A kolik je 1 + 1?“ zeptá se nakonec Pepíčka, který celou dobu mlčí.
Pepíček, který do té doby nedával pozor, hned odpoví: „To je garsonka, paní učitelko!“

Co to bylo za ránu??!!
Spadla mi bunda...
Tak hlasitě?
Nestihl jsem se z ní vysvléct.

„Výborně, Pavle,” chválí učitel žáka, „domácí úkol je napsaný bez chyb. Jsi přesvědčen, že tvému otci nikdo nepomáhal?”

Medvěd má vypracovaný seznam zvířátek, která sežere. Přijde liška:
„Medvěde, máš mě na seznamu?“
„Mám.“
„A sežereš mě?“
„Sežeru.“
„Můžu se jít rozloučit s rodinou?“
„Můžeš.“
Medvěd sežral lišku a přijde vlk:
„Medvěde, máš mě na seznamu?“
„Mám.“
„A sežereš mě?“
„Sežeru.“
„Můžu se jít rozloučit s rodinou?“
„Můžeš.“
Medvěd sežral vlka a přijde zajíc:
„Medvěde, máš mě na seznamu?“
„Mám.“
„A mohl bys mě vyškrtnout?“
„Mohl.“

„Mami, dneska se mě ptala paní učitelka, jestli mám sourozence.“
„A cos odpověděl?“
„Že jsem jedináček.“
„A co na to učitelka?“
„CHVÁLABOHU!“

Je temný večer. Po hřbitově chodí muž, rozhlíží se, až přijde k jednomu z hrobů a začne z něj odsouvat vodorovnou žulovou desku. Jeho konání vyděsí postarší vdovu, která jde právě kolem: „Haló, pane?! Co to děláte?!“ Muž však pokračuje dál, desku z hrobu už má z poloviny odsunutou. Paní křičí: „Prosím vás, to se nedělá, nechte je odpočívat v pokoji! Proč to děláte?!“ Muž odsune celou desku a z hrobu vyskočí chlapeček a holčička a hned se mu radostně vrhnou ke krku: „Tati, tati!“ Vdova mezitím omdlela. Muž ji pak křísí, a když se probere, vysvětluje jí: „Co se lekáte, paní?! Šli jsme s manželkou do kina, a tak jsme děti dali na večer k našim!“