Teória je, keď vieš ako niečo funguje, ale nevieš to využiť.
Prax je, keď nevieš ako nieco funguje, ale vychádza ti to.

Ja v svojom živote používam oboje, takže mi nič nevychádza a nerozumiem tomu.

Bůh dal všem lidem mozek, ale jen někomu návod na použití.

Přijde ředitel do třídy a tam se jedna polovina žáků směje a druhá brečí.
Ředitel se ptá té první poloviny: „Proč se smějete?”
„Protože úča vypadla z okna!”
Pak se zeptá té druhé: „A proč vy brečíte?”
„Protože jsme to neviděli!”

„Včera mě opustila žena s nejlepším kamarádem Láďou.“
„Od kdy je Láďa tvůj nejlepší kamarád?“
„Od včera.“

Do třídy přijde paní učitelka a začnou se učit. Ale tu si Pepíček prdne a paní učitelka ho pošle za dveře. Tam se prochází ředitel a vidí, jak se Pepíček směje a popadá se za břicho.
„Pepíčku, co se ti stalo?” ptá se ředitel.
„Když já jsem si prdnul, paní učitelka mě poslala za dveře a ten smrad si tam nechala...”

V prodejně telefonů:
Zákazník: „Zdravím, potřeboval bych nový mobil!“
Prodavačka: „Model?“
Zákazník: „Ne, instalatér, ale děkuju, i vy jste pěkná!“

Malý Petřík se ptá své maminky, proč má tak velké břicho. „Čekám tvou sestřičku,“ odpoví maminka. Přijdou na nádraží a Petříkovi padne do oka břichatý pán, tak neváhá a běží se zeptat, co že to pán čeká. „Čekám na vlak,“ řekne pán Petříkovi, který ho pohotově poprosí: „A kdyby z toho bylo nakonec jízdní kolo, dal byste mi ho?“

Dvě znamení, že jsi příliš dlouho na mobilu:

1. Zapomínáš na věci.
2. To si nepamatuju...

Jdou čtyři blondýnky po městě pod jedním deštníkem a ani jedna nezmokne. Jak je to možné? Vůbec neprší.

Přijde chlapeček ze školy a povídá mamince.
Chlapec: „Mamí, mamí, já dostal 90 % ze 100 % z testu!“
Maminka: „Jsi si jistý? Dej mi to prosím... Jsi si jistý že sis tam nepřipsal tu nulu?“
Chlapec: „Ale ano, mami!“
Maminka: „Přísahej na svůj mobil!“
Chlapec: „Přísahám, přísahám. Já si tam totiž připsal tu devítku...“

„Blahopřeji vám,“ povídá lékař šťastnému otci, „vaše manželka porodila bez problémů šesté dítě.“ „Probůh, snad páté, ne?“ „Ano, to také.“

Jednou v noci se Johnny vzbudí a slyší jakýsi vnitřní hlas: „Prodej všechno, co máš, peníze vem s sebou a odjeď do Vegas.“ Zezačátku tomu nevěnuje pozornost. Ale ten vnitřní hlas se ozývá každou noc, a tak to nakonec Johnny udělá a odjede s penězi do Vegas.
„Jdi do kasina na rohu čtvrté a šesté Avenue,“ naviguje vnitřní hlas dále. Johnny poslechne.
„Jdi ke stolu č. 12,“ nabádá vnitřní hlas. Johnny jde a vnitřní hlas opět nabádá: „Teď vsaď všechny své peníze v ruletě na číslo 46.“ Johnny to udělá, krupiér roztočí ruletu a ta se zastaví na čísle 47 a vnitřní hlas na to: „Zatraceně!!!“

Víte, co používá zima, když má rýmu?
Kapesníh.

Na jedné oslavě vyzvali chlapy, aby se přitulili k někomu, kdo je v životě udělal šťastným. Chudáka výčepního skoro umačkali.

Víte, co dostane horník, když umře?

Dva dny volna a pak jde zpátky pod zem.

Taky máte někdy pocit, že mluvíte anglicky, a po chvíli zjistíte, že mluvíte česky?
Např.: Come shell ten well bloud? Ten well bloud shell when bleit.

Jde jedna řádně obézní paní po Karlově náměstí, potká ji bezdomovec a žebrá: „Prosím, dejte mi dvacet korun, už šest dní jsem nejedl.“ Paní se na něho dlouze zadívá: „Chtěla bych mít vaši vůli...“

Politici jsou jako únor: pravidelně jednou za čtyři roky předvádí něco nepřehlédnutelně mimořádného, ale stejně bývají podprůměrní.

Babička vypráví vnukovi: „Pepíčku, letos už budu mít 18. narozeniny.“
„A kdy máš vlastně narozeniny, babičko?“
„29. února.“

Víte, proč chodí policajti vždy ve dvou?

Protože jeden nikdy neví.

Druhá světová válka nás dostala do vesmíru. Studená válka na Měsíc. Skoro se bojím, co nás dostane na Mars.

Přijdou dva policajti na zastávku MHD:
„Pane kolego, jedeme autobusem anebo pěšky?“
„No, uvidíme, co přijede dřív.“

Víte, co ve dne štěká a v noci plave?
Zuby od tchýně.

Víte, kam chodí koně nakupovat?

Do Skoňto nábytek.