Přines mi tamto z toho...tamtoho....ty víš, myslím tamto....prostě mi to přines!

Žák stále nemohl pochopit slovo kanibal. Zoufalý učitel položil otázku:
„Kdybys snědl tatínka a maminku, co bys potom byl?“
„Sirotek,“ odpověděl upřímně kluk.

Pohovor u Českých drah:
„Dobrý den, já se hrozně omlouvám za zpoždění...“
„Jste přijat!“

Víte, jaký je nejdelší měsíc v roce?
Měsíc československo-sovětského přátelství!

(Poznámka redakce: Měsíc československo-sovětského přátelství se slavil před rokem 1989 a trval od 7. listopadu do 12. prosince)

Přijde exekutor k bytu a zazvoní.
Z bytu se ozve: „Nejsme doma.“
Exekutor: „No, teď už nejste.“

Dnes jsem začal utíkat před revizorem. Honil mě po celé tramvaji a pak ještě kus po ulici. Když mě nakonec dopadl, moc ho nepotěšilo, že jsem celou tu dobu měl platnou jízdenku.

Jen Chuck Norris dokáže chytit zloděje ještě předtím, než něco ukradnou.

Televize: „Ahoj, děti, chtěly byste se podívat do mého klubíku?“
Dítě: „Ne.“
Televize: „Vidím, že ano...“

V pátek večer mě čekal šok. Přijdu utahaný z práce domů, těším se na klidný večer – a ouha, sotva jsem vešel do bytu, klid zmizel. Stačil pouhý pohled: všechna okna otevřená, uvnitř nic, prakticky všechno zmizelo. Hrůza! Skoro se mi chtělo brečet! Jak můžou být lidi tak necitliví, obzvlášť teď před Vánoci? Samozřejmě jsem hned chtěl volat policii, ale rodina mi to zakázala – že prej policajti mají důležitější věci na práci než pátrat po tom, kdo mi vyžral celej adventní kalendář...

Já nemám problémy s jídlem, já mám problémy bez jídla.

Úřad na ochranu osobních údajů udělil loni rekordní pokutu Mikulášům za neoprávněné shromažďování informací o dobrých a špatných činech dětí. Letos budou chodit jen čerti. Budou sbírat souhlasy se zpracováním osobních údajů za účelem posuzování zlobivosti a cílení inzerce. Čerti respektují vaše soukromí! Děti, které nechtějí v pekelné databázi upadnout v zapomnění, musí podepsat úpis krví svého zákonného zástupce.

Baví se dva kamarádi:
„Půjdeš se mnou do kina?“
„Do kina? Jako na film?“
„No ne asi, počítat sedačky!“

Protože nemám PC, tak se snažím získat přátele obdobným způsobem jako na Facebooku.
Každý den chodím ven a vyprávím kolemjdoucím, co jsem jedl, jak se cítím, co jsem dělal předchozí noc a co budu dělat zítra večer...
Pak jim rozdávám fotky své rodiny, svého psa a svoje fotky, jak pracuji na zahradě a trávím čas u bazénu...
Také poslouchám jejich rozhovory a říkám jim, že je miluju!
A funguje to... Už mám tři přátele:
Dva policisty a psychiatra.

Šli tak tři muži do hotelu.
Přišli tam a recepční jim povídá:
„Jeden pokoj stojí 30 liber.“
Muži tedy zaplatili každý po deseti librách a odešli na pokoj.
Po chvíli si ale recepční uvědomil, že pokoj má stát jen 25 liber. Poslal poslíčka a řekl mu, ať jim 5 liber rozdělí. Poslíček si ovšem nevěděl rady, jak rozdělit libry.
Nakonec se rozhodnul, že každému vrátí 1 libru a zbytek, čili 2 libry, si nechá. Vrátil mužům peníze, takže každý muž zaplatil 9 liber.
To dohromady dává 27 liber, + má poslíček dvě v kapse.

Safra! Kdo ukradl tu poslední libru?

Někdy mám výčitky, že na své děti křičím.
Pak si vzpomenu, že některá zvířata svá mláďata žerou....
A jsem v klidu!

V domě je zloděj a krade. Najednou slyší z vedlejší místnosti: „Micky tě sleduje, Micky tě sleduje!“ Jde se tam potichu podívat. Uvidí mluvícího papouška. Oddechne si: „To ty jsi Micky!“ Papoušek na to říká: „To ne, já jsem Bart! Micky je ten rotvajler za tebou!“

Tento vtip se vyprávěl v době, kdy průměrný plat v Československu byl asi 2500 Kčs měsíčně, rohlík stál 30 haléřů, litr mléka 2 Kčs a jízdenka na tramvaj 1 Kčs.

To takhle jednou tehdejší předseda vlády Štrougal přišel za prezidentem Husákem a říká mu:
„Poslyš, mě už to nebaví, jak mi lidi pořád nadávaj, že mám tak hrozně velkej plat. Nemohl bych dostat nějakou jinou práci, kde bych měl menší plat než jako předseda vlády?“
Husák mu řekl: „No, měl bych tady jedno volné místo na jednom ministerstvu, asi tak za 10 tisíc měsíčně.“
„No, to je taky docela moc, něco s ještě nižším platem tam nemáš?“
„No, pak bych tady měl jedno místo na jednom generálním ředitelství asi tak za 7 tisíc.“
„No, to je pořád ještě moc. Víš, já bych chtěl něco za takové dva nebo tři tisíce.“
„No jó, ale to bys musel něco umět!“

„Zlato, promiň, já ti ráno místo prášků na průjem dala prášky na uklidnění. Jsi v pořádku? Jak je ti??“
„Sedím celý den na záchodě, ale v pohodě.“

„Zlato, Vždyť ty nejsi vůbec tlustá!“
„No tak, bradu vzhůru!“
„Ne tuhle, tu druhou...“

„A kolik ty máš roků?“
„Já mám 12.“
„Já v tvém věku měl už 13.“

Které zvíře je nejsilnější ze všech?
Hlemýžď. Ten si nese na zádech celý domeček.

Kdysi jsem věřil, že nejdůležitější orgán je mozek. Ale pak jsem si řekl – aha, a kdo mi to vlastně říká?

Víte, co řekne farmář, když neví, kde je jeho traktor?
„Kde je můj traktor?!“

V psychiatrické léčebně u pana doktora Chocholouška: „Od kdy si myslíte, že jste princ?“
„Od té doby, co nejsem žába.“

Máme skvělého psa na hlídání.
Stále ho hlídáme, aby neutekl,
nic nezničil nebo aby něco či někoho
NESEŽRAL!