Všichni mrazili, jen Milan Chladil.
Všichni sbírají jedlý houby, jen Zdeněk Nejedlý.
Všichni uchopili celé roucho, jen Stanislaw Lem.
Všichni měli oštěpy dřevěné, jenom Jan Železný.
Já sbíral lipový květ a Karel Heřmánek.
V hospodě všichni volali Druhý chod, jenom Bolek Polívka.
Všichni dali sprint, jen Tomáš Klus.
Všichni si vyslechli osvobozující rozsudek, jen Tomáš Ortel.
Všichni pili, jen František Nepil.
Všichni ryli, jen Bohumil Hrabal.
Všichni použili kleště, jenom Zdeněk Svěrák.

Žena: „Co děláš za práci?“
Muž: „Pomáhám drogově závislým.“
Žena: „Wow, ty jsi terapeut?“
Muž: „Ne, dealer!“

Jedna blondýnka hraje Milionáře a čirou náhodou se dostane až k poslední otázce. Ta zní: „Který z těchto ptáků si nestaví hnízdo?“ Možnosti jsou orel, vlaštovka, kukačka a bažant.

Blondýnka neví, ale má ještě možnost přítele na telefonu. Volá proto své kamarádce, taktéž blondýnce, a ptá se jí, zda neví odpověď. Ona bez váhání odpovídá, že kukačka, což je správně a její kamarádka vyhraje!

Večer to společně oslavují v baru a ta, co soutěžila, se ptá, jak to mohla její kamarádka tak jistě vědět. Ona na to říká: „Přece každý pitomec ví, že kukačky bydlí v hodinách!“

Moje přítelkyně mi jednou říkala, že chce vztah jako z pohádky.
Tak jsem jí sežral babičku.

V jedné menší zoologické zahradě zemřela jediná gorila, kterou měli, a tak se vedení rozhodne, že převlékne za gorilu ošetřovatele, aby neklesla návštěvnost. První měsíc s novou gorilou je velká senzace, všichni se chtějí podívat na obří opici, která se chová víc lidsky, než je běžné. Postupně ale zájem upadá. Ošetřovatel tedy podniká čím dál odvážnější kousky, aby upoutal pozornost. Jednoho dne překoná plot a skáče po větvích stromu ve výběhu tygrů. Chvíli se předvádí, když v tom pod ním rupne větev! Pochroumaný leží na zemi, stále v gorilím kostýmu… a vidí, že už se k němu blíží tygr. Začne zoufale volat: „Pomóc, pomóc!“ – když v tom mu tygr důrazně zašeptá: „Co blbneš?! Nekřič, nebo nás oba vyhodí!“

Přijde hotelový host za recepční a povídá jí: „Poslal jsem vám postel.“ Recepční nejdřív překvapeně kouká, pak se nervózně usměje a řekne: „Postelí tu máme sice dost, ale děkujeme.“
Host odpoví: „Ládo se stalo.“

Na podzim se mají zase začínat preventivně nosit roušky. Neměli by tedy v zimě mít všichni nohy v sádře? Preventivně, vždyť bude náledí!

Přijde chlapík do McDonaldu a objednává:
„Jednu vodku, prosím.“
„Nevedeme.“
„Tak jednu Mcvodku.“
„Dobrá, co dále?“

Paní vaří oběd, a najednou někdo zvoní. Paní jde otevřít, a za dveřmi je pán v montérkách a říká: „Vy jste si objednávala umytí oken, a tak jsem tady.“ Paní ho pustí dál, dovede ho do obýváku a jde do kuchyně pokračovat ve vaření.
Za chvíli zase zvonek. Paní jde otevřít, za dveřmi pán v montérkách a říká: „Tak já jdu umýt ty okna.“ Paní zavrtí hlavou, ale pustí ho dál a jde vařit.
Za chvíli zase někdo zvoní, paní jde otevřít, a za dveřmi pán v montérkách a říká: „Tak já jdu na ty okna.“ Paní se podiví: „To vás musí být tolik? Vždyť už tam jsou dva.“
A pán odpoví: „Ne, to jsem pořád já. Já už jsem dvakrát vypad.“

Řidič dálkového autobusu jednou při jízdě zastavil na parkovišti u dálnice a šel do motorestu. Jeden z cestujících se vydal za ním.
U baru si řidič hned objednal panáka. Cestující bleskově vytáhl z kapsy odznak a povídá: „Tak, pane řidiči, právě jste dojel, policie!“
Řidič na to bleskově povídá: „To já přece vím, že už jsem dojel, ale vy taky. Mě v řízení vystřídal kolega, autobus už pokračuje v jízdě.“

Je vědecká párty, a došel tam:
Einstein, a řekl, že čas na párty ubíhal relativně.
Currie byla z párty úplně ozářená.
Hawking pohlcoval pozornost jako černá díra.
Newton se držel při zemi.
Pascal byl pod velkým tlakem.
A když odešel Kelvin, všichni ztuhli.

Při placení říká číšník hostovi: „Á, vidím, že jste nám tady propálil ubrus! To budete muset zaplatit!“
Host říká: „Promiňte, ale ten ubrus byl propálený, už když jsem přišel.“
A číšník říká: „Nevymýšlejte si! To ten před vámi tvrdil taky, a taky zaplatil!“

Kája: „Byl si někdy v Prčicích?“
Adam: „Jo, při písemce z matiky.“

Chlubí se chlápek:
„Jsem stavbyvedoucí, už dvacet let a žádná stavba mi ještě nespadla.“
„A co stavíš?“
„Silnice.“

Žena se rozčiluje před otevřenou skříní: „To je hrozné. Nemám nic na sebe. Snad nechceš, abych šla mezi lidi v těch příšerných šatech?!“
„To samozřejmě ne. Víš co? Půjdeme do zoologické zahrady.“

Co bude dělat chorvatský veterinář, až bude v důchodu?

Utrácet kuny.

Ztroskotá letadlo na ostrově s lidojedy.
Přežijí to jen Američan, Čech a Němec.
Lidojedi je okamžitě objeví a vezmou je do tábora.
Tam si je náčelník postaví do řady a říká:
„My vás pustit do lesa a vy si přinést jedno ovoce. Potom já rozhodnout, co s vy.“
Všichni tři se vydají do lesa. První se vrátí Němec a má banán. Přijde k náčelníkovi a ten říká:
„My ti to strčit do zadek. Ty zařvat a my sníst tě.“
A hned začali. Němec začal řvát, jako by ho na nože brali. A tak byl lidojedy zabit.
Další přišel Čech s mandarinkou. Přijde k náčelníkovi a ten opět říká:
„My ti to strčit do zadek. Ty zařvat a my sníst tě.“
Začnou. Jenomže Čech chytne brutální výtlem. Lidojedi nechápou a tak se náčelník ptá: „Co ty smát? Tebe nebolet?“
A Čech na to: „Ale jo bolí to, ale já jsem viděl Američana a ten si nese meloun!“

Jednou takhle večer jsem na mobilu a pak mi přijde SMS od mámy.
Máma: „Mám Facebook “
Já: „WTF“
Máma: „Co to znamená?“
Já: „Welcome to Facebook“

Dva nevidomí piloti nastoupí do letadla, s černými brýlemi a bílou holí projdou hlavní uličkou. Mírně zneklidnění cestující předpokládají, že jde o žert. Letadlo se rozjede… jede… jede… pořád nevzlétá nahoru… už se blíží konec dráhy, plot letiště už je na dohled, cestující panikaří a křičí, když v tom se letadlo odlepí od země a vše je v pořádku. Jeden pilot říká druhému: „Víš, z čeho mám největší strach? Že jednoho dne začnou křičet příliš pozdě a všichni se zabijeme.“

Tak jsem jednou šla kolem obchodu s oblečením a uviděla krásné šaty ve výloze. Vešla jsem dovnitř a zeptala se prodavačky: „Dobrý den, mohu si vyzkoušet ty šaty ve výloze?“ a prodavačka odpověděla: „Jistě, ale máme i kabinky.“

„Nechápu, jak někdo mohl uhodnout můj PIN!“
„Co jsi měl za PIN?“
„Letopočet, kdy papež Řehoř IX. svatořečil Domingo de Guzmána, zakladatele Dominikánského řádu.“
„A ve kterém roce to bylo?“
„V roce 1234.“

V nemocnici se proberou 2 chlápci, kteří spolu den před tím seděli v jednom autě, které mělo autonehodu.
Jeden povídá druhému: „Co se vůbec stalo? Tys mi přece říkal zleva volno a zprava taky.“
Druhý na to říká: „Ale kdepák, já jsem ti říkal zleva volno a zprava tanky!“

Přijede pán na benzínovou pumpu:
„Promiňte, kolik tady stojí kapka benzinu?“
Zaměstnanec se podiví: „Jaká kapka?“
„No taková miniaturní, taková mini kapička,“ odpoví pán.
„No, taková miniaturní kapka nestojí nic.“
„Tak mi nakapejte plnou nádrž!“

Instruktor vysvětluje nováčkům: „Zatáhněte za šňůrku vpravo a otevře se hlavní padák. Kdyby se neotevřel, zatáhněte za šňůrku vlevo a otevře se záložní padák.“ Jeden nováček se ptá: „Co když se neotevře ani záložní padák?“ Instruktor: „Mávejte rukama a volejte ‚jsem orel‘.“ Nováčci vyskočí z letadla. Najednou se před oknem objeví nováček. Mává rukama a volá: „Jak jste říkal toho ptáka?“

Máte málo hebkou kočičku?
Vyperte ji v pervolu a ona zhebne.