„Tati, jsou brouci dobří k jídlu?“ ptá se hoch.
„Nemluv o takových věcech u jídla, synu,“ odpoví otec.
Po večeři se otec ptá: „Tak co ses to chtěl zeptat?“
„Už nic,“ říká syn. „Měl jsi brouka v polévce, ale už jsi ho asi snědl.“

Jak se říká drogám, které používají kočky?
Kočkain.

„Mami, to je moje holka.“
„Zasloužíš si něco lepšího.“
„Ale mami, já ji miluju.“
„Já mluvím s ní.“

Učitel píše do žákovské: „Vysadil okno z pantů a hodil ho na mě.“
Otec odepíše: „Po mně hází dveře.“

„Adame, myslíš si, že jsem špatná matka?“
„Mami, já se jmenuji Ondřej.“

Telefonuje pacientka z lázní své přítelkyni: „Představ si, že jsem při té odtučňovací kůře ztratila už tři kila.“ „To je výborné,“ odvětila přející přítelkyně. „Jenže při tvé váze znamenají tři kila asi tolik, jako stokorunová sleva na Mercedes.“

Baví se dva kamarádi:
„Prý máš novou přítelkyni, a prý ne Češku.“
„Jo jo Fifinku.“
„Jako tu fenku ze Čtyřlístku?“
„Nne dědělejj ssi sransrandu.“

Automechanik potká cyklomechanika a stěžuje si:
„Vůbec nestíhám, jsem úplně aut.“
Cyklomechanik ho uklidňuje: „Nemyslete si, jsem taky pořád v jednom kole.“

Není hezčí pocit, než když v místnosti plné lidí přijde pejsek přímo za tebou...
Pokud tedy nejsi zrovna na letišti.

Hurvínek: „Tati, jak se jmenuje samice od hada?“
Taťulda: „No přece hadice.“
Hurvínek: „A jak od kraba?“
Taťulda: „Krabice přece.“
Hurvínek: „A od medvídka koaly?“
Taťulda: „Ale Hurvajs, vždyť to pořád říkají v televizi, furt ta koalice!“

Zeptali jsme se desíti maminek na mateřské dovolené:
„Co děláte ve volném čase?“
Sedm z nich nerozumělo otázce, dvě usnuly a ta poslední se ještě pořád směje.

„Tati, jaké to je mít nejúžasnějšího syna na světě?“
„To nevím, zeptej se svého dědečka.“

Včera jsem našla manželovo hodnocení ze školky: „Dobře papá, spí a je hravý.“ Za těch 30 let se vlastně nic nezměnilo.

Chlápek přijde na pracovní pohovor k řediteli cirkusu:
Ředitel se ho zeptá: „A co tedy umíte zvláštního?“
Chlápek na to: „Umím dobře napodobovat ptáky.“
„Takových už tady máme dost. Není zájem!“, odpoví nevrle ředitel. „No tak na shledanou“, řekne onen chlápek a odletí oknem.

Děda vzpomíná: „Když jsem byl malej, dala mi máma dvacku a poslala mě do obchodu. Přinesl jsem dva chleby, mléko, balíček bonbónů, čokoládu, deset vajec, koblihu, litr piva a ještě mi zbylo na kolotoč. Tohle už bohužel není možný. Teď tam maj na každým rohu kamery.“

Roubíček před svým domem vystoupil z taxíku a začal se hrabat v kapsách a mumlat si pod fousy:
„Oj vej, zdá se, že mi peněženka vypadla v autě.“
Když to taxikář uslyšel, šlápnul na plyn a rychle zmizel.
Roubíček sarkasticky pro sebe:
„Kohn nekecal, opravdu to funguje!“

Když jsem dneska kopal jámu, narazil jsem na takovou truhličku. Otevřel jsem ji. Byla plná zlatých mincí. Nadšený jsem běžel do baráku, říct to své ženě. Pak jsem si najednou uvědomil, proč jsem kopal tu jámu.

Roubíček a Khon sedí v kavárně. Roubíček čte noviny. „Tady čtu na straně tři, že jsme republiku zaprodali Američanům, ale na straně pět, že Rusům. To jim řeknu, Khon, ta vláda, to jsou mnohem lepší obchodníci než my, umět prodat takový šunt hned dvakrát...“

Přijde pan Novák za sousedem a ptá se ho, jestli by mu nemohl pomoct protlačit pohovku mezi dveřmi. Tak oba tlačí, každý z jedné strany, ale pohovka se ani nehne. Nakonec pan Novák říká: „Kašlem na to. To dovnitř stejně nedostaneme.“ A soused: „Dovnitř?“

Dědeček se diví:
„Poslední dobou dávají v té televizi pořád něco o vaření.“
„To bude asi tím, že se koukáš do mikrovlnky!“ zhodnotí to babička.

Stojí takhle partička bláznů v blázinci.
Jeden o sobě tvrdí, že je Napoleon Bonaparte.
Druhý na to říká: „To já jsem posel boží a poslal mě sám bůh.“
Třetí se na něj tak divně podívá a říká: „Tak to je opravdu divný, protože já jsem nikoho nikam neposílal.“

Dnes mě zastavilo policejní auto a prý jestli mám přezuto.
No to je snad jasný, že nebudu řídit v bačkorách.

Můj přítel zase skončil v nemocnici po tom, co snědl čokoládu.
Moji čokoládu.

Zloděj je ve zpovědnici, zároveň krade farářovi hodinky a zpovídá se:
Říká: „Já kradu!“
Farář říká: „Snad kradl jsem!“
Zloděj: „Ukradl jsem hodinky!“
Farář: „Tak je vrať!“
Zloděj: „Tady je máte.“
Farář: „Já je nechci. Vrať je majiteli.“
Zloděj: „Ale on je nechce!“
Farář: „Tak si je nech!“