Tento vtip se vyprávěl v době, kdy průměrný plat v Československu byl asi 2500 Kčs měsíčně, rohlík stál 30 haléřů, litr mléka 2 Kčs a jízdenka na tramvaj 1 Kčs.

To takhle jednou tehdejší předseda vlády Štrougal přišel za prezidentem Husákem a říká mu:
„Poslyš, mě už to nebaví, jak mi lidi pořád nadávaj, že mám tak hrozně velkej plat. Nemohl bych dostat nějakou jinou práci, kde bych měl menší plat než jako předseda vlády?“
Husák mu řekl: „No, měl bych tady jedno volné místo na jednom ministerstvu, asi tak za 10 tisíc měsíčně.“
„No, to je taky docela moc, něco s ještě nižším platem tam nemáš?“
„No, pak bych tady měl jedno místo na jednom generálním ředitelství asi tak za 7 tisíc.“
„No, to je pořád ještě moc. Víš, já bych chtěl něco za takové dva nebo tři tisíce.“
„No jó, ale to bys musel něco umět!“

„Zlato, promiň, já ti ráno místo prášků na průjem dala prášky na uklidnění. Jsi v pořádku? Jak je ti??“
„Sedím celý den na záchodě, ale v pohodě.“

„Zlato, Vždyť ty nejsi vůbec tlustá!“
„No tak, bradu vzhůru!“
„Ne tuhle, tu druhou...“

„A kolik ty máš roků?“
„Já mám 12.“
„Já v tvém věku měl už 13.“

Které zvíře je nejsilnější ze všech?
Hlemýžď. Ten si nese na zádech celý domeček.

V psychiatrické léčebně u pana doktora Chocholouška: „Od kdy si myslíte, že jste princ?“
„Od té doby, co nejsem žába.“

Máme skvělého psa na hlídání.
Stále ho hlídáme, aby neutekl,
nic nezničil nebo aby něco či někoho
NESEŽRAL!

Na ulici: „Kam jdeš s tím televizorem?“
„K psychiatrovi. Blbne.“

Slovenskí hokejisti sú ako Titanic...
Kým nenarazia na ľad, je to všetko v poriadku.

Student kung-fu se ptá svého učitele:
„Mistře, proč jsem při každém souboji poražen? Mám pocit, že se v průběhu měsíců vůbec nijak nezlepšuji.“
Mistr se moudře zahledí do studentových očí a dlouze se zamyslí...
„Žáku můj, viděl jsi racky letící k zapadajícímu slunci s křídly připomínajícími mihotající plameny?“
„Ano, mistře.“
„A vodopád, který se mocně rozráží o skaliska, ale přesto neopouští své koryto?“
„Jistě, mistře, ten jsem také viděl.“
„A měsíc, když se dotkne klidné mořské hladiny, aby odrážel veškerou její krásu?“
„Vskutku, mistře, je to nádherný pohled.“
„Už asi tuším, v čem je problém. Pořád čumíš na tyhle blbosti místo toho, abys trénoval.“

Jaký je rozdíl mezi chybami kapitalismu a chybami socialismu?
Kapitalismus dělá chyby sociální, zatímco socialismus dělá chyby kapitální.

Paní učitelka se ptá Pepíčka: „Pepíčku, jak se značí nekonečno?“
Pepíček odpoví: „Ležatou osmičkou, prosím.“
Paní učitelka: „Dobře. A co myslíš, kolik je nekonečno mínus jedna?“
Pepíček se zamyslí a po chvíli říká: „Ležatá sedmička, prosím.“

Když ve slově LÁSKA změníme 4 písmena a jedno ubereme, dostaneme slovo PIVO, což jistě stojí za povšimnutí. Ale teď pozor! Když ve slově LÁSKA změníme 5 písmen a jedno přidáme, vznikne slovo FERNET. To už nemůže být náhoda!!!

„Kámoš spadl z motorky. Má poškozený mozek, obě ruce zlomené a na jedno oko nevidí.“
„To se ani nedivím, že spadl.“

Do autobusu z Bnej Brak do Jeruzaléma naskočí na poslední chvíli velice spoře oblečená dívka a posadí se vedle ortodoxního studenta ješivy. Ten sáhne do tašky a podá jí jablko.
Dívka se na něj podívá a udiveně se zeptá:
„Proč mi dáváte jablko?“
Ješivebocher jí to vysvětlí:
„Eva, teprve když snědla jablko, tak viděla, že je nahá.“
Druhý den nastoupila do téhož autobusu táž dívka, tentokráte daleko slušněji oblečená, a posadila se vedle stejného studenta.
Jakmile dosedla, tak sáhla do kabelky a podala mu jablko.
Ješivebocher se podivil, proč mu i ona dává jablko.
A dívka mu to vysvětlila:
„Adam, teprve když snědl jablko, pochopil, že když chce žít, musí pracovat.“

Pepíček je na návštěvě u prarodičů. Babička mu řekla:
„Nastav dlaň, nasypu ti do ní oříšky.“
„Dej je, babi, radši tátovi!“
„Copak ty nemáš rád oříšky?“
„Mám je rád, ale táta má větší dlaň!“

Rozhodla jsem se cestovat po světě, dokud neutratím svoje úspory!
Podle mých výpočtů budu doma v devět večer!

Ženy se ke mně většinou chovají jako k Bohu. Vždycky úplně zapomenou, že existuju, a přijdou za mnou jen, když něco potřebují.

Baví se dva horalové:
„Co bys dělal, kdyby tvou ženu napadl medvěd?“
„Nic. Sám ji napadl, sám ať se brání!“

Péťa letí ve škole po chodě a jen tak tak, že nesrazí ředitele. Ten ho chytí za límec a dává mu lekci:
„Teď se pěkně vrátíš, v klidu půjdeš okolo mě a pozdravíš mě tak, jak to dělá tvůj tatínek, když se potká se svými známými.“
Péťa se o několik kroků vrátí, nacpe si ruce do kapes, dojde k řediteli, praští ho po zádech, až mu poskočí na nos brýle, a na celou chodbu zařve: „Nazdar, starej brachu, sto let jsem neviděl tvou plešatou kebuli, ty ještě žiješ?“

Dědeček jde s Pepíčkem parkem a proti nim paní učitelka.
Pepíčku, schovej se, dnes jsi nebyl ve škole!
Ne, dědo, ty se schovej, dneska jsi měl pohřeb...

Na břehu řeky Moravy stojí stařeček a loví ryby. Jede kolem naložená Tatra na nedalekou stavbu, zastaví a řidič se ptá: „Strýcu, kde se tu mohu přebrodit?“
Stařeček přehodí fajfku z jednoho koutku úst do druhého a povídá: „Tož, kousek odtud, asi padesát metrů po proudu.“
Řidič tedy jede padesát metrů, pak sjede do vody... A zapadne tam včetně nákladu.
Stařeček se na to dívá a povídá: „Tož včil su z teho blázen. Před chvílou tu šly kačeny a měly vody do pasu.“

Dokud budou kakaové boby růst na stromech, je pro mě čokoláda ovoce.

„Jste šťasten,“ ptá se kapitán nováčka, „že sloužíte v námořnictvu Jejího královského Veličenstva?“
Námořník Mac Bully odpovídá: „Ano, jsem šťasten, kapitáne!“
„Dobře, a co jste byl předtím?“
„Předtím jsem byl o mnoho šťastnější!“

Včera jsem se vezl taxíkem. Taxikář povídá:
„Miluju svou práci. Jsem sám sobě šéfem a nikdo mi neříká co mám dělat.“
- „Tady odbočte doleva.“