„Přes léto se ti pěkně zakulatily tváře! To ti tak dobře vařili?“
„Ani ne, ale třikrát denně jsem musela dofukovat plameňáka.“

Proč blondýna jí jogurt už v obchodě? Protože je tam napsáno „K okamžité spotřebě“.

Co může dělat dítě na parkovišti?

Radši nic!

Blondýnka civí 5 minut do IQ testu a pak překvapeně zvolá:
„Jéžišmarjá, to se má vyplnit!“

Michal se při matematice ptá: Pane učiteli, co je na mém trojúhelníku ABCD špatně?

„Už nechci slyšet, jak se s bráchou hádáte!“
„OK, mami, tak já zavřu dveře...“

Udýchaný muž přiběhne k farmáři stojícímu na poli a zeptá se: „Promiňte pane, mohl bych vám přeběhnout támhle po tom poli? Hrozně potřebuju stihnout vlak v 16:23!“

Zemědělec pokrčí rameny a odpoví: „Ale jo, klidně. A když si vás všimne můj býk, stihnete i ten v 16:05.“

Jde postarší skotský pár do restaurace, objedná si a číšník odejde. Pak si všimne, že jí jenom pán a jde se zeptat, jestli je všechno v pořádku. Paní odpoví: „Ano, ale čekám, až manžel dojí a půjčí mi zuby!“

Domluví se dva kamarádi, že přeplavou oceán. Když jsou ve čtvrtině oceánu, zeptá se jeden druhého: „Ještě můžeš?“ A ten druhý odpoví: „Ano, můžu.“ V polovině oceánu se zase zeptá: „Ještě můžeš?“ A ten druhý zase odpoví: „Ano, můžu.“ Když jsou ve třech čtvrtinách oceánu, znovu se zeptá: „Ještě můžeš?“ A ten druhý znovu odpoví: „Ano, můžu.“ Plavou dál, a když už jsou 50 metrů od břehu, zeptá se zase: „Ještě můžeš?“ A ten druhý odpoví: „Noooo, hele, já už nemůžu.“ A ten první řekne: „No nic no, tak plaveme zpátky.“

„Celý svůj život jsem si myslel, že vzduch je zadarmo...
...dokud jsem si nekoupil pytlík brambůrek.“

Co získáte, když zkřížíte žraloka s krávou?

Netuším, ale dojit bych to nechtěl.

Pepíček a jeho rodina si koupili rybičky. O chvilku později tatínek zastaví a voda s rybičkami se vlnila. V tu chvíli se Pepíček vylekal. Brácha se ho pak zeptá: „Proč se děsíš?“ „Bojím se, že rybičky dostanou mořskou nemoc.“

Mánička se vychloubá svými znalostmi o nemocích. „Četla jsem, že bolest vždy zachvátí nejslabší místo v těle.“
Hurvínek se zamyslí: „Tak proto taťuldu tak často bolí hlava.“

Dva statkáři se hádají, jak to že mladá kravka toho prvního dává méně mléka než stará toho druhého. První statkář řekne: prozradím ti tajemství! Každé ráno tu starou kravku pohladím a do ucha jí pošeptám: Tak co, budeme dnes na trhu prodávat mléko nebo hovězí?

Otec: „Všechno nejlepší, chlapče! Copak by sis přál k narozeninám?“
Syn: „Štěňátko!“
Otec: „Je mi líto, ale to nepůjde, synu.“
Syn: „Dobře, tak si přeju, abych mohl být na jeden den táta a ty můj syn.“
Otec: „Výborný nápad!“
Syn: „Bezva! Synu, běž si vzít bundu, jdeme do útulku pro nějaké pěkné štěňátko.“

Tři kluci uvízli na ostrově a ulovili zlatou rybu. První si přál být doma. A objevil se doma. Druhý si přál být taky doma. A taky se objevil doma. Ten třetí řekl: „Já se tu sám bojím, ať se ti dva vrátí.“

Jak to, že na konci peněz zbývá ještě tolik měsíce?

Policisté najdou kostru a hádají se, jestli je mužská nebo ženská. Donesou ji k patologovi a ten říká: Hoši, ale to je kostra z kola!!

Jednou jsem dal do novin anketu, jestli se můžu oženit s vlastní sestřenicí. Napsali, že ano. Víte, jak jsou pitomí? Copak já mám nějakou sestřenici?

Přijde křeček do obchodu se zvířaty a chce si koupit dům.Paní mu prodá plyšáka, ale křečkovi to nevadí, stejně jede domů v autě, a doma má dost jídla.

Jeden malý chlapec, který žil s otcem v Indii, jednoho dne potkal na cestě slůně, které mělo v tlapě zaražený trn a sténalo bolestí. Chlapec k němu opatrně přišel, slůně mu nastavilo nohu a chlapec trn opatrně vyndal. Slůně radostně zatroubilo chobotem a odběhlo do lesa.

O mnoho let později, když už z chlapce byl dospělý muž a žil v Evropě, šel jednoho dne navštívit cirkus. Posadil se do první řady a když přišlo číslo se slony, jeden ze slonů se na něj dlouze zadíval a pomalu kráčel k němu. Jemu slon připadal nějaký povědomý a tak se na sedadle lehce přizvedl, aby si slona dobře prohlédl. Slon chvíli váhal, ale nakonec se k němu přiblížil a lehce se usmál. Muž pohladil slona po chobotě, on ho chobotem objal, zvedl ho do výšky a vší silou s ním práskl o zem a pak ho rozšlapal. Asi to byl úplně jiný slon.

„Čus. Tak co ta filosofie?“
„Dal jsem to.“
„Super. Takže jsem byl jako přítel na telefonu užitečnej?“
„Jojo. Dík. Ale von to stejně asi ani nečet.“
„Jak to?“
„Kamarád tam napsal recept na špekový knedlíky a dal to taky.“

Blondýnka na letišti:
„Slyšela jsem, že letí červený lodičky, tak jsem se přišla zeptat, v kolik?“

Ptá se důstojník policisty: „Jak by jste, pane, zahnal demonstraci bez násilí?“
Policista odpoví: „No, sundal bych si čepici a začal bych vybírat peníze na něco dobročinného.“

Ve vodě není dostupné wifi, pouze wifish.