Krakonoš přijde do obchodu a ptá se:
„Kolik stojí půlka Šumavy?“

U zvěrolékaře: Pane doktore, ten kůň mi nežere a nežere a nežere.
Pan doktor: A ten kůň vám žrát nebude a nebude a nebude,
protože je dřevěnej a dřevěnej a dřevěnej.

První: „Kam jdeš?“
Druhý: „Ale nikam.“
První: „Tak běž tudy, to je blíž.“

„Pane doktore, můj manžel si myslí, že je ryba.“
Psychiatr: „Tak ho přiveďte, já si s ním o tom promluvím.“
Žena: „Nemůžu, on totiž musí být jenom ve vodě.“

„Filípku, jak to, že máš tak zablácené boty? Vždyť venku žádné bláto není.“
„Ale je – jen ho najít!“

Cyklista najede na staršího pána a děda nadává:
„To sis nemohl dávat pozor?!“
Cyklista na to odpoví:
„Máte štěstí, že mám dovolenou.“
„Proč?“
„Protože normálně jezdím s buldozerem.“

Malý Jirka volá ze dvora:
„Mami, náš Ládíček si hraje na kohouta.“
„Tak ho klidně nech vykokrhat, a pak pojďte domů.“
„Když on nekokrhá, ale jí žížaly.“

Kluk: „Miluju tě!“
Holka: (začne utíkat)
Kluk: „Kam běžíš?“
Holka: „Změnit si stav na Facebooku!“

Je to barevné a není to vidět. Co je to?
Zakopané pastelky.

Ona: Ahoj, co děláš?
On: Píšu si s tou nejkrásnější ženou na světě.
Ona: Jé, díky, to potěší :-)
On: Jo, akorát teď neodepisuje, tak si píšu s tebou :-)
Ona: :-( :-P

Zvídavý synek povídá otci:
„Tatí, čím to je, že se každý den stane tolik věcí, že se to úplně přesně vleze do novin?“

Je to černé a lítá to, co je to?

Dobře nakopnutej krtek.

Každá cigareta zkracuje život o minutu, ale škola o 8 hodin denně.

Ptá se Pepíček ve škole: „Paní učitelko, můžu být potrestán za něco, co jsem neudělal?“
„V žádném případě, Pepíčku.“ odpoví paní učitelka.
„To je dobře,“ říká Pepíček „protože jsem neudělal domácí úkol.“

Dospívající dcera přijde domů ze školy a otec jí vzkazuje: „Byl za mnou dnes jeden mladík a prosil o tvoji ruku.“
Mladá dívka dychtí po odpovědi: „A souhlasil jsi, tati?“ „Ten chlapík mi byl moc sympatický,“ protahuje otec. „Tak jsem mu to radši vymluvil!“

„Hurvínku, v levé kapse máš dvacet korun a v pravé šedesát. Co máš?“
„Cizí kalhoty, pane učiteli.“

Vrací se dcera k ránu z diskotéky, matka ji kárá:
„Že se nestydíš, to mně když bylo osmnáct let...“
„Tak to mně už byly čtyři roky!“ doplní dcera.

Baví se dva školáci:
„Kde je Pepa?“
„V nemocnici.“
„A co se mu stalo?“
„Vyhrál soutěž o to, kdo se nejvíc vykloní z okna!“

Jede blondýnka autem a ťukne do kamionu. Z kabiny vyskočí nasupený kamioňák a chce se pomstít. Nakreslí na silnici kousek od auta kružnici a říká blondýnce:
„Sem do tohohle kruhu si stoupni a běda ti, jestli z něj vylezeš!“
Blondýnka poslechne a kamioňák jí začne demolovat oba nárazníky... pak se na ni podívá a ona se hihňá. To ho rozlítí ještě víc:
„Tak ty se mi budeš smát? Tobě to nestačí?!“
Rozmlátí jí i čelní sklo a probodne pneumatiky. Blondýnka se ale stále potutelně zubí.
„Čemu se pořád chechtáš? To auto snad není tvoje?“
„Je. Ale pokaždé, když jste se nedíval, tak jsem vždycky z toho kruhu vylezla.“

„Mami,“ ptá se malý Petr, „prosím tě, řekni mi, proč má nevěsta, když má svatbu, bílé šaty a ne černé?“
„Proto,“ říká matka, „protože bílá barva je barva radosti.“
„Dobře, a proč má potom ženich na sobě samé černé věci?”

Pepíček kreslí tatínka.
A paní učitelka se ptá: „Pepíčku? Tvůj tatínek má zelené vlasy?“
Pepíček odpoví: „Ne, ale já nemám plešatou.“

Reportérka má rozhovor s boxerem po zápase.
„Jak byste popsal své první kolo?“
„No, bylo modrý, mělo berany a přehazovačku.“

Pesimista vidí v tunelu tmu.
Optimista vidí na konci tunelu světlo.
Realista vidí světlo od vlaku.
Strojvůdce vidí tři blázny na kolejích.

„Maminko, až umřu, půjdu do nebe?“ ptá se malý mamut své matky. „Bohužel, synu, myslím, že do muzea.“

Omylem jsem zavolal na číslo 150.
Tak jsem zapálil sousedův dům, abych nevypadal blbě.