Žena v noci budí muže: „Někdo se vloupal do domu.“
„A co mám dělat?“
„Dojdi vzbudit psa.“

Bůh se rozhodne splnit nejvhodnějšímu člověku jedno přání.
„Můžeš si přát jakoukoliv věc a já ti ji splním.“
„No... Mám příbuzné, kteří bydlí daleko a cesta k nim trvá dlouho, takže bych si k nim přál dálnici.“
„A něco jednoduššího nemáš?“
„Eh... Mám ženu která je dost neočekavatelná a často se jí mění pocity... takže bych chtěl, abych věděl, co se jí honí hlavou"
„Ach jo... Chceš tu dálnici čtyřpruhovou nebo šestipruhovou?“

„Tvoje maminka tě porodila na pláži, že?“
„Co? Ne.“
„A kde jsi se narodila?“
„V Písku.“

Kdybych dostal pětikorunu pokaždé, když mě někdo osočí, že neumím počítat, vydělal bych na této pomluvě přesně 28 korun.

Sedlák jel do města na nákup. V železářství koupil kovadlinu a kbelík. Na trhu párek kuřat a husu. Jak ale teď dostat všechno domů? Prodavač mu poradil: „Dejte kovadlinu do kbelíku a neste ho v jedné ruce, do druhé ruky husu a pod každou paží jedno kuře.“
Sedlák poděkoval a vyšel. Cestou ho zastavila blondýna, že zabloudila a potřebovala by poradit, jak se dostane na určitou adresu.
„To je náhoda! Tam jdu taky. Pojďte a já vás doprovodím. Tudy přes park to bude blíž.“
„A jak si můžu být jistá, že mě v tom parku neomráčíte, neokradete a neutečete?“
„Koukněte, nesu kýbl, kovadlinu, husu a dvě kuřata. Jak bych vás mohl omráčit, okrást a utéct?“
„No, mohl byste dát husu na zem, přiklopit ji kbelíkem, ten zatížit kovadlinou a kuřata bych vám klidně podržela.“

Otec se ptá syna:
„Čím chceš být, až vyrosteš, synku?“
„Blbečkem.“
„Cože?!“
„No ty pořád říkáš: Dívej, ten blbec má krásné auto, dívej, ten blbec má takovou vilu...“

Přijde blondýnka k pastýři a ptá se ho: „Neprodal byste mi jednu ovečku?“
Pastýř: „Neprodal, protože co tak čtu a vím, tak vy blondýnky nejste moc chytré, a tak byste se o ní určitě nedokázala dobře starat.“
Blondýnka se naštve a odejde. Nabarví si vlasy na černo, vymění si oblečení a potom se vrátí k pastýři, že chce koupit ovci.
Pastýř navrhne: „Pokud uhodnete, kolik mám ovcí, tak vám jednu dám.“
„Myslím, že jich tu máte 101.“
„Ano, správně. Tak si vyberte tu, která se vám nejvíc líbí...“
Slečna tedy poděkuje, popadne jednu ovci a chystá se odejít.
„Malý moment,“ povídá pastýř a pokračuje: „Když uhodnu pravou barvu vašich vlasů, vrátíte mi mého ovčáckého psa?“

Američtí astronauti zjistili, že jejich propiska ve stavu beztíže vytéká, a tudíž se nedá použít. Vědci proto věnovali 10 let výzkumu a 10 miliard dolarů vývoji vesmírné propisovačky. Když byli skoro u konce, dozvěděli se řešení Rusů: propisovačky v kosmu lze nahradit tužkami.
^{(pro zvídavé: skutečnost)}

Básník: „Tak co říkáte na moje básně?“
Redakce: „Některé vaše básně jsou hrozně prosté, a ty zbylé jsou prostě hrozné.“
Básník: „Myslíte si, že v mých básních je málo ohně?“
Redakce: „Naopak, v ohni je málo vašich básní.“

Co vznikne zkřížením klokana a slona?
Mnoho hlubokých děr v Austrálii.

Rybář vytáhl zlatou rybku. Prý mu splní tři přání. Chtěl být bohatý, mít krásnou ženu a být slavný. Ráno se vzbudí a kouká – všude luxus, otevřou se dveře, krásná žena přijde k posteli, políbí ho a říká: „Vstávej, Ferdinande, musíme do Sarajeva!“

Poslední slova před smrtí:
„Klid, Franto, to je určitě delfín.“

„Martino, v sobotu chci přijít požádat o tvou ruku, co si mám vzít na sebe?“
„Jak znám svého otce, tak neprůstřelnou vestu!“

Už dvacet let beru každý den pilulky na prodlužování trpělivosti. Zatím se mnou vůbec nic nedělají, ale stále věřím, že jednou konečně zaberou…

Ona: „Člověk, který nedokáže mluvit tak, aby mu ostatní rozuměli, je idiot, chápeš mě, miláčku?“
On: „Ne, drahá!“

Alkoholik si stěžuje doktorovi:
„Doktore, hrozně se mi třesou ruce.“
„A pijete hodně?“
„Ne, většinu toho vybryndám.“

Rozejít se s někým pomocí SMSky je fakt laciný... přes Messenger je to zdarma.

Přijde Pepíček do obchodu: „Chléb máte?“
Prodavačka: „Co takhle kouzelné slůvko?“
Pepíček na to: „Abrakadabra, naval chleba!“

Znáte tu hru, jak se zazvoní a uteče?
Tak teď se tomu říká Česká pošta.

„Pane profesore, může přijít student ke zkoušce podnapilý?“
„No, v podstatě může.“
„Hej kluci, přineste ho!“

Mladík dobíhá autobus a nestíhá. Vidí to děda a říká: „Pamatuj si, že za autobusem, tramvají a ženskou se neběhá. Přijedou samy, nebo počkáš na další.“

Který konec provazu bychom měli hodit, abychom pomohli topícímu se politikovi?
Oba dva.

Je horký letní den. Lidé se chodí koupat k rybníku a vturánu na jeho hladině plave tělo. Uvidí ho policisté a vrhnou se do akce. Dávají mu umělé dýchání a při tom k nim přijde babička: „Nemá to cenu, už je mrtvej.“ Policista se ohání: „Babi, vy se nám do toho vůbec nepleťte, my máme praxi!“ Po nějaké době to s oživováním vzdali. „Já vám to říkala,“ ozvala se babička znovu. Policista se na ni otočí a zeptá se: „A jak jste to mohla vědět?“ Pousmála se a odpověděla: „Koukněte se na jeho nohy. Má na sobě brusle!“

Můj tatínek je ajťák. Hlavně v tabulkách exceluje.

Slečna vypráví druhé slečně o tom, jak probíhalo včerejší rande:
„Byli jsme na lavičce v parku, byl krásný romantický večer a měsíc svítil tak jasně, že se daly číst noviny.“
Druhá slečna se zvědavě zeptá: „A co on?“
„Nic. Četl noviny.“