Starý obchodník Taussig umírá. Celá rodina postává kolem jeho lože a umírající povídá: „Sáro, ženo moje, jsi tu se mnou?“
„Jistě Mojše, to víš, že jsem.“
„A Arnošt, můj prvorozený syn, je tu také?“
„Ano, tatínku, jsem tady.“
„A Icik, můj mladší syn, také?“
„Ano, tatínku, jsme tu všichni.“
„A KDO JE SAKRA V OBCHODĚ?!“

Hádají se 3 generálové, kdo má statečnější vojíny.
První zavolá vojína a říká: „Vojíne, vylezte na ten sloup a skočte dolu na ten betonovej blok.“
Vojín: „Ano pane!“ skočí, rozseká se.
Druhý zavolá vojína a říká: „Vojíne, vylezte na ten sloup, skočte dolu a cestou udělejte salto.“
Vojín: „Ano pane!“ skočí, rozseká se.
Třetí zavolá vojína a říká: „Vojíne, vemte batoh cihel, vylezte na ten sloup, skočte dolu a cestou udělejte salto.“
Vojín: „Tak na to vám, pane, kašlu!“
Generál: „Vidíte? Tak tomu říkám odvaha.“

Z pilotní kabiny se ozývá: „Je na palubě lékař?”
Jeden z cestujících povídá: „Ano, co potřebujete?”
„Oční choroba na pět písmen, poslední je L...”

Topí se chlapík ve Vltavě, už si neví rady, tak zakřičí: „Prezident je vůl!“
Přiběhne policie a vytáhne ho: „Teď půjdete s námi za urážku pana prezidenta.“ Chlapík se vymlouvá: „Ne, ne, ne! Já myslel toho amerického!“
„Ticho! Nás neoklamete, my moc dobře víme, který prezident je vůl!“

Kapitán letadla hlásí po startu pasažérům běžnou zprávu: „Vážené dámy a vážení pánové, vítám vás na palubě našeho letadla. Letíme nad Atlantickým oceánem, výšku máme 10 000 metrů, rychlost 900 km/h, teplota je... Sakra! Do háje! Mě trefí šlak! Jéžišmarjá!“

Kapitán se odmlčí. V letadle je hrobové ticho, pasažéři jsou bledí, panika, křik, ...

Po nějaké chvíli se kapitán opět hlásí: „Dámy a pánové, prosím, omluvte mě. Letuška mě polila, kdybyste viděli, jak vypadají moje kalhoty zepředu...“

Jeden z pasažérů na to povídá: „Ty hovado! Kdybys viděl moje kalhoty zezadu!“

Někteří lidé, když chtějí vyhrát, tak podvádí. Chuck Norris musí podvádět, když chce prohrát.

Já a má manželka jsme žili šťastně dvacet let. A pak jsme se potkali.

„Chceš se stát sluncem mého života?“
„Ano.“
„Tak se ode mě drž 147 097 000 km daleko.“

On: „Dobrý den, dost jste mě včera překvapil v té anketě,
přijďte za mnou, až budete moct, chci si s vámi promluvit!“
Já: „Myslíte třeba o různých významech pojmu ‚anonymní dotazník‘?“

Manžel sedí na gauči a přijde k němu manželka, která s sebou vede kozu, a povídá: „Dnes jsem koupila tuhle kozu na trhu a.... “ ani to nedořekla a už manžel povídá: „A kam s tou krávou jdeš??“
Manželka se na něho nechápavě koukne a odpoví: „Zlato, ale to je koza a né kráva!“ usměje se manželka, a manžel odpoví: „Ale já nemluvil k tobě, ale k té koze!!!“

Víte, kdy svět skutečně pozná, co je to pandemie?

Až někdo vynalezne test na blbost.

Dříve se maskovaly prdy kašlem.
Dnes se kašel maskuje prdem.

Velitel v koncentráku se ptá chlapečka: „Kolik ti je?“
Chlapeček odpoví: „Bude mi 14.“
„Ne, nebude...“

Chtělo by to zkřížit koronavirus a českou poštu.
Zaprvé ho nedostanete, a když už, tak rozbitý.

Je něco horšího než KSČM?
ANO

Děcka, myjte si ruce, jinak chytnete koronavirus. Na něj sice neumřete, ale na infekčním oddělení není wifi...

Otec: Synku, dones mi kolu.
Syn: Pepsi nebo Coca Colu?
Otec: Pepsi.
Syn: Láhev nebo plechovku?
Otec: Láhev.
Syn: Skleněnou nebo plastovou?
Otec: Víš co? Radši mi dones vodu.
Syn: Perlivou nebo neperlivou?
Otec: Perlivou.
Syn: Studenou nebo teplou?
Otec: Dám ti na zadek!
Syn: Opaskem nebo rukou?
Otec: Zmiz.
Syn: Dnes, nebo zítra?
Otec: Ty hlupáku!!
Syn: Dobrý, nebo zlý?
Otec: Já tě zabiju!
Syn: Mečem nebo lopatou?
Otec: Mečem.
Syn: Do hlavy nebo do srdce?
Otec: Ty potkane!
Syn: Bílý nebo černý?

Se ženou jsme včera sledovali film Dokonalá vražda. Bylo to super, akorát mě znervózňovalo, že si pořád dělala poznámky.

Vypráví rybář svému známému:
„Tak jsem byl na rybářské dovolené na Kanárských ostrovech. Koupil jsem si to nejnovější a nejlepší rybářské vybavení. Ubytování jsem měl v tom nejlepším hotelu. Cesta letadlem taky něco stojí. Byl jsem tam čtrnáct dní. A za celých těch čtrnáct dní jsem chytil jen jednu jedinou rybičku! Teda když to rozpočítám, tak ta jedna rybička mě přišla na 40 tisíc korun.“
„Tak to jsi teda měl štěstí, že jsi nechytil dvě.“

Věštkyně zastřeným hlasem oznamuje starému mládenci, panu Novákovi: „Vidím... Vidím... Vidím vaši nastávající!“
„No to je báječné,“ rozzáří se pan Novák. „Jak se jmenuje?“
„Nováková.“

Zaměstnanec vidí šéfa, jak stojí s papírem bezradně u skartovačky...
„Potřebujete pomoct?“
„Ano, sekretářka už odešla a já vůbec netuším, jak se tahle věc obsluhuje. Vy s tím umíte zacházet?“
Zaměstnanec vloží papír do skartovačky, zmáčkne tlačítko a papír začne mizet. Šéf říká:
„Výborně. Udělejte mi pak ještě jednu kopii pro finančák.“

Jdou dva koně. Jeden uvidí zebru a říká druhému: „Vidíš ho? Uprchlý vězeň!“

Víte, kdo jediný je rád, když ho někdo převeze?

Uprchlíci.

Telefonát dcery s matkou:
„Mami, manžel mi nechce jíst rejži.“
„Tak mu řekni, že jsi ji vařila s láskou.“
„Cože? Ona se musí vařit?“

Doktoři říkají, že se v noci nemá jíst. No jo, ale proč tedy v ledničce je to světlo?