Přijde žena k psychiatrovi:
„Pane doktore, můj muž si myslí, že je kůň.“
„Tak ho přiveďte, paní. Já ho vyléčím.“
„Dobře, pane doktore, ale až skončí dostihová sezóna, on teď začal vyhrávat.“

V Praze mají řeznictví pro vegetariány!!
V Brně tomu říkají květinářství!

Učitelka si zavolá ke stolu Pepíčka: „Pročpak jsi včera nebyl ve škole?“
„Říkala jste, že kdo nebude mít domácí úkol, ať se tady ani neukazuje!“

Paní učitelka dětem dá na prázdniny úkol: Za každé sprosté slovo donesete jeden kamínek. Po prázdninách se ptá: tak kolik kdo má kamínků? Anička má 1. Petr má 2. A Pepíček přijde pozdě a říká: Pozor, vezu štěrk.

Pepíček přinese tatínkovi zažloutlé vysvědčení, ten je obrací ze všech stran a povídá: „To je tragédie, něco tak děsného jsem ještě neviděl!“ „Viď, tati, já taky ne, to jsem našel na půdě v tvojí krabici.“

Karel si jde zahrát k Jendovi počítačové hry a na návštěvě se ho ptá: „A kde máte myš?“
„Nemáme. Naše máma se bála, že by nám ji snědla kočka!“

Učitelka povídá Pepíčkovi:
„Pepíčku, tady máš chybu, je tam ‚fčera‘.“
Pepíček se tam koukne a říká: „No jo, má tam být ,fčela’.“

„Mami, je pravda, že když někdo umře, zbyde z něj jen prach?“
„Ano, to je pravda Pepíčku.“
„Mami, tak to mi někdo umřel pod postelí!“

Ptá se otec syna: „Co to tam gumuješ, Pepíčku?“
„Pan učitel mi říkal, abych si co nejdříve opravil tu pětku!“

Malý Adámek se ptá maminky:
„Mami, to je pravda, že jsem se narodil o půlnoci?“
„Ano, Adámku.“
„Doufám, že jsem vás nevzbudil!“

Přijde malý trpaslíček do Maďarska a říká: „Já jsem malý trpaslíček, nesu si sebou malý kyblíček a přišel jsem k Vám krást.“
Maďaři říkají: „Tady nic neukradneš, jdi to zkusit do Polska.“

Přijde do Polska a říká: „Já jsem malý trpaslíček, nesu si sebou malý kyblíček a přišel jsem k Vám krást.“
Poláci říkají: „Tady nic neukradneš, jdi do Čech, tam se krade všechno.“

Tak jde trpaslíček do Čech a říká: „Já jsem malý trpaslíček..... Sakra, kde mám kyblíček!“

„Haló, volám ohledně toho hlídacího psa, co jsme od vás koupili. Můžete nám poradit, jak to máme zařídit, aby nás pustil domů?“

Povídají si dva kamarádi: „Já jsem vylovil dvoumetrovou štiku.“ „A já zapálenou svíčku.“ „Lžeš! Svíčka ve vodě nehoří.“ „Zkrať štiku a já zhasnu svíčku.“

Je rodina v anglické restauraci. Syn nechce jist. Přijde k nim číšník a zeptá se : „Copak, vám to nechutná?“ Máma řekne: „jes“.

Jednoho dne se dcerka ptá maminky:
„Mami, proč máš některé vlasy bílé?“
„To je z tvého zlobení. Pokaždé, když provedeš něco špatného, zbělá mi jeden vlas.“
„A mami, proč má babička bílou celou hlavu???“

Sedí dva vyhladovělí studenti na koleji a fantazírují: „Co takhle začít chovat prase?”
Druhý na to:„Blázníš, ne? Co ta špína? A ten pach?”
První odpoví: „Si zvykne...”

Přijde policajt do obchodu s obuví a prodavačka se ho zeptá: „Jaké máte číslo?“ A policajt odpoví: „158.“

Po skončení fotbalového zápasu příjde hráč poraženého týmu za rozhodčím a ptá sa ho: „Jak se má váš pes, pane rozhodčí?”
„Jaký pes, já nemám psa,“ odpoví rozhodčí.
Hráč na to: „To je divný. Slepý a nemá psa!”

Jde venku pán a vede na provaze vola. A soused se zeptá: „Prosim tě, kam s tím volem jdeš?“ A on odpoví: „No vedu ho na louku.“ A soused: „Ale já jsem se neptal tebe.“

Syn se ptá tatínka: „Tati kdy si indiáni malují obličeje?“
„Když se chystají do boje.“ odpoví tatínek
„Tak si dej pozor na mámu,“ říká syn
„stojí před zrcadlem a maluje se.“

Přijde jednou jedna holka na návštěvu ke kámošce a jak tak popíjejí kafe, přijde do obýváku černá kočka a říká:
„Neviděly jste tady někde dnešní noviny?“
Holka zmateně kouká, ale její kámoška ji uklidňuje:
„Nenech se zmást, ona si akorát prohlíží obrázky.“

Pán potká Pepíčka a ptá se ho:
„Chlapečku, kde bydlí pan Novák?“
Pepíček: „Pojďte za mnou, já vám to ukážu,
ale on bydlí až v jedenáctém patře a nejezdí výtah.“
Tak jdou Pepíček a pán pěšky až do jedenáctého patra.
Pán je celý udýchaný a Pepíček říká: „Tak tady bydlí pan Novák,
ale jestli ho chcete vidět, tak sedí venku na lavičce.“

Paní Nováková vzpomíná na své mládí: „Za našich časů se jezdívalo na dlouhé svatební cesty, ne jako dnes.“
Patnáctiletá dcera suše poznamená: „To máš přece úplně jedno, mami. Dnes se zase jezdí o to častěji!“

Dvě kamarádky (Eliška a Barča) leží ve stanu. Eliška řekne: „Víš, co znamená, když tak jasně svítí ty hvězdy?“
A Barča odpoví: „Ano, vím!“
Eliška: „A co?“
Barča: „Že nám někdo ukradl celtu (střecha u některých stanů)“

Potkají se dva kluci.
První: „Kam jdeš?“
Druhý: „Na třešně.“
První: „Ale vždyť je zima!“
Druhý: „To nevadí, mám rukavice.“