Paní učitelka dá ve škole Pepíčkovi úkol: „Pepíčku, vyjmenuj mi druhy masa.“
Pepíček chvilku přemýšlí a pak povídá: „Kuřecí, vepřové, hovězí, telecí, ...“
„A dál?“ ptá se ještě paní učitelka. „Co třeba sko...“
„Z kočky!“ odpoví hned Pepíček.

Víte, jaký je rozdíl mezi tavičem a babičkou?
Tavič taví železo, zatímco babička, ta ví všechno.

Mladík šel lesem, bylo děsné horko, a když procházel kolem krásné lesní tůňky, dostal chuť se trochu vykoupat. Ale neměl plavky. Protože široko daleko nikoho neviděl, tak si na břehu odložil oblečení a šel si zaplavat bez plavek.
Jenže zatímco byl ve vodě, přišla nějaká dívka, sedla si nedaleko jeho oblečení a začala si číst. Mladík zůstával ve vodě, protože mu bylo trapné vylézt z vody před tou dívkou jen tak neoblečený, ale za chvíli už mu byla zima a musel vylézt. Hledal tedy ve vodě, čím by se mohl trochu zakrýt, a našel tam nějaký starý hrnec. Tak si dal hrnec před sebe, aby se trochu zakryl, a vylézal z vody, a aby zakryl trapnost okamžiku, tak se zeptal: „Copak to čtete, slečno?“
Slečna odpověděla: „To je učebnice, studuji psychologii.“
Mladík se zeptal: „Psychologii? A k čemu to je?“
„No, to například pomůže poznat, co si ostatní lidé myslí.“
„To je zajímavé. A odhadla byste, co si teď myslím já?“
„No, vy si teď určitě myslíte, že ten hrnec má dno.“

Blondýna volá svému manželovi a řiká: „Ahoj, miláčku, mám pro tebe jednu dobrou a jednu špatnou zprávu.“
Manžel: „Jsem v práci, miláčku, řekni mi jen tu dobrou zprávu.“
Blondyna: „Tak jo. Airbagy fungují.“

Muž, ktorý celý život šetril každú korunu, dnes leží na smrteľnej posteli a pýta sa: „Žena moja, si tu?“
Ona ho chytí za ruku a hovorí: „Áno, miláčik, som tu.“
„Syn môj, tu si?“ pýta sa ďalej.
„Áno, otecko, tu som.“
„Brat môj, tu si?“
„Áno, braček, tu som.“
„Mama moja, tu si?“
„Áno, synček, tu som.“
„Tak prečo sa, dočerta, svieti na chodbe?!“

Tatínek příjde domů z práce a zastihne syna, jak se chystá do angličtiny.
Tatínek: „Poslechni, Pavle, když to stojí takové peníze, už ses alespoň něco naučil?“
Pavel: „Ano, říct děkuji a prosím.“
Tatínek: „No sláva, česky to ještě neumíš.“

Koupím vilu od poslance. Zn.: Za cenu uvedenou v jeho majetkovém přiznání.

Víte, proč se fyzikář rozešel s učitelkou biologie?
Nebyla mezi nimi chemie.

Maminka jedné z žaček na umělecké škole přijde za učitelkou: „Paní učitelko, povídala mi naše Lízinka, že ji teď učíte nějaké půltóny. Jen jí hezky učte celý tóny, my na to máme.“

Tak mi už konečně ukaž to svoje vysvědčení, Pavlíku.
Nemůžu mami, já jsem ho půjčil Klárce, aby vystrašila tatínka.

Mluví spolu dva přátelé. „Dnes jsem si našel novou práci, ale hned jsem musel do nemocnice.“ „Opravdu? A co se ti stalo?“ „No, pracuju v takové výrobní hale a potřeboval jsem hasák. Tak jsem zavolal: Pavle, hoď mi sem ten hasák!“ „No a proč si skončil v nemocnici?“ „V hale pracuje 19 Pavlů.“

Když se zeptám manžela, co chce k jídlu, pokaždé mi odpoví: „Je mi to jedno.“ A já se stále snažím zjistit, jak se to „Je mi to jedno.“ vaří. Nemáte někdo recept?

V koncentráku jednomu esesákovi vystřelí oko a on si pořídí skleněné. Postaví se před Žida a říká mu: „Hele, jestli uhádneš, které oko je skleněné, nepošlu tě do komory.“
Žid se na něho podívá a říká: „To levé, samozřejmě.“
Esesák se ptá: „Jaks to poznal?“
Žid na to: „No, vono se dívá na mne tak lidsky.“

Přijde pán do vietnamského obchůdku a u pokladny se zeptá prodavačky: „Nemáte vy koronavirus?“
Prodavačka: „Nemám, ale zítra přivezu.“

Baví se dva vědci o koronaviru.
První vědec: „Myslíš, že se ho někdy zbavíme?“
Druhý vědec: „Těžko, je jako Babiš, nedá se chytit.“

Útěk z blázince
Ředitel nechal kolem blázince postavit 100 vysokých zdí, aby zabránil množícím se útěkům. Přesto se za nějaký čas 2 blázni rozhodli uskutečnit nedovolené opuštění ústavu.
Přelezli s obrovskou námahou 33 zdí.
„Můžeš?“ zeptal se první.
„Můžu,“ odpověděl druhý
Přelezli 66 zdí, oba už sotva dýchali.
„Ještě můžeš?“ zeptal se první.
„Ještě můžu,“ odpověděl druhý.
S posledními silami přelezli 99. zeď.
„Už taky nemůžeš?“ zeptal se první.
„Nemůžu,“ odpověděl druhý.
A první rozhodl: „Tak se vrátíme.“

„Letectví máme v rodině,” prozrazuje spolužákům student letecké akademie. „U nás doma odjakživa létala jedna facka za druhou!”

Ptá se syn maminky: „Mami, co je to černý humor?“
Maminka mu odpoví: „Vidíš to dítě na vozíku? Tak mu řekni, ať si jde s tebou zahrát fotbal.“
A kluk na to: „Ale mami, já jsem přece slepej.“

Dva žízniví blázni se rozhodnou, že se napijí přímo ze zahradní hadice. Nejdřív si ji dá do pusy první. Druhý trpělivě čeká.
Deset vteřin, půl minuty, minutu, pět minut, ... Po dobré čtvrthodině to už nevydrží a ptá se prvního: „To máš takovou žízeň?”
„Ne, já čekám, až zapneš vodu!”

Ta ironie, když se z veganství stane masová záležitost.

Přijde chlapeček že školky domů a spustí: „Mami! Kamarádi ve školce se mi smějou, že mám koronavirus!“ „Tak se na ně vykašli,“ odvětí maminka.

„Víte, pane, já už jsem trojnásobná vdova,“ povídá smutně žena pánovi.
„Proboha, jak to?“
„Ale, dva umřeli na otravu z hub a jeden měl rozseknutou hlavu sekyrou.“
„COŽE? Sekyrou? Co dělal?“
„Ale, nechtěl jíst houby...“

„Pohlídáš mi dneska večer děti, mami?“
„Proč? Jdeš na rande?“
„Ano, vyrazím si.“
„A neprozradíš mi, s kým chodíš?“
„Jdu jen ven s kamarádem.“
„Nechápu, proč jsi nechala svého manžela, taková partie!“
„Ale já jsem ho nenechala, mami, on nechal mě!“
„Myslím, že jsi ho nechala odejít, abys teď mohla chodit s kdekým.“
„Já nechodím s kdekým. Pohlídáš mi děti, nebo ne?“
„Já bych si nikdy nevyrazila s nikým, kromě tvého otce.“
„Je mnoho věcí, které ty neděláš a já ano.“
„Zůstaneš u něj přes noc? Co by na to řekl tvůj manžel?“
„Můj bývalý manžel by na to neřekl nic. Co odešel, nikdy nespal sám!“
„Takže budeš spát u toho trouby?“
„Není to trouba.“
„Když chodí s rozvedenou s dětmi, je trouba.“
„Nechci se s tebou hádat, mami. Budeš mi hlídat, nebo ne?“
„Chudinky děti, taková matka.“
„Jaká matka?“
„Labilní. Nedivím se, že tě manžel opustil.“
„Mami, to je už příliš!“
„Prosím tě, nekřič. Taky křičíš na toho troubu?“
„Takže teď máš starost o toho troubu?“
„Aha, takže připouštíš, že je to trouba. Já to věděla hned, že je to trouba.“
„Nashle, mami.“
„Počkej! Nezavěšuj. V kolik mám přijít?“
„Nemusíš chodit, protože já taky nikam nejdu.“
„Ale zlato, když budeš sedět doma, tak si nikoho nenajdeš!“

Mimozemšťani jednou zkusili unést Chucka Norrise. Od té doby je nikdo neviděl.