Přijde takhle chlápek do baru, na rameni má takovou větší opičku. Objedná si panáka, opička seskočí a začne pobíhat po baru. Vyskočí na pult, sáhne do misky s olivami a pár jich sní, pak se vrhne na plátky citrónu a nakonec vyskočí na kulečníkový stůl a nacpe si do pusy jednu kouli a celou ji spolkne.
Barman nevěřícně zírá a povídá:
„Sakra, člověče, viděl jste to? Ta opice spolkla kulečníkovou kouli!“
„To mě nepřekvapuje,“ odpovídá chlápek, „ten malý mizera sežere
všechno, co mu přijde do ruky. Nebojte, za všechno zaplatím.“
Chlápek dopije, zaplatí drink i všechno ostatní a odejde.
Za čtrnáct dní se v tom baru objeví zase i s tou opičkou. Zase si dá panáka a opička začne běhat po baru. Vyskočí na pult, sebere tam z dortu třešni, strčí si ji do zadku, zas ji vytáhne a sní. Barman je znechucen a říká chlapovi:
„Ta vaše opice si strčila třešeň do zadku, pak ji vytáhla a spolkla.“
„To mě nepřekvapuje. Pořád žere všechno, co mu přijde do ruky, ale
od té doby, co spolkl tu kulečníkovou kouli, si všechno nejdřív změří!“

Přijde pán k veterináři a říká:
„Pane doktore, můj pes pořád běhá za malými auty!“
„Z toho si nic nedělejte, to je normální, to dělá hodně psů.“
„No jo, jenže ten můj je chytá a zahrabává si je na zahradě!“

Co to znamená, když v řadě třiceti netopýrů, visících hlavami dolů, sedí jeden s hlavou vzhůru?
Omdlel!

Aká mačka chodí po dvoch?

Garfield

Letí vrabec kolem silnice. Nedívá se a napálí to do cyklisty. Ptáček leží a nehýbe se. Cyklista ho opatrně zvedne a vezme si ho domů. Koupí mu novou klec, dá mu tam vodu a chleba. Po dvou hodinách se ptáček probere a říká si: „Kde to jsem? Mříže, voda, chleba... Že já jsem toho chlápka zabil!“

Honí malý tygřík pána a jeho maminka tygřice na něj volá: „Kolikrát ti mám říkat, že s jídlem se nehraje?!“

Rozmlouvají spolu dvě krávy na pastvě:
„Slyšela jste už, že prý lev je král zvířat?“
„Opravdu? A kolik nadojí?“

„Pane, váš jezevčík mě kousl do nohy!“
„A co? Chcete snad, aby vás tak malej pes kous‘ do voka?“

Obrovský pes s peněženkou v tlamě vejde do řeznictví, položí peněženku na pult a posadí se před vitrínu s masem.
„Tak co to bude, chlapče?“ ptá se řezník žertem. „Chtěl bys masíčko?“
„Haf!“ štěkne pes.
„Hm,“ přikývne řezník. „A co to bude? Játra, slanina, roštěná...“
„Haf!“ přeruší ho pes. „A kolik té roštěné chcete? Půl kila, kilo...“
„Haf!“ oznámí pes.
Ohromený řezník maso zabalí a z peněženky si vezme peníze. Když pes odchází, řezník se ho rozhodne sledovat. Pes vejde do činžáku, vystoupí do druhého patra a začne škrábat na dveře. Vzápětí se dveře otevřou a nějaký muž začne psovi
nadávat.
„Proč na něj křičíte?“ ptá se užaslý řezník. „Tak chytré zvíře jsem
v životě neviděl!“
„Chytré?“ opáčí muž. „Tenhle týden si už potřetí zapomněl klíče!“

Sejdou se dva chlapci. První má krásný kožich a ten druhý říká: „Kde jsi vzal ten kožich?“ A ten první mu odpoví: „Šel jsem k jeskyni a zahoukal, potom vyšel medvěd. Já ho praštil klackem a z něj mám ten kožich.“
Druhý den se sejdou a ten druhý je celý zasádrovaný. První se ho ptá: „Kde jsi k tomu přišel?“ A ten druhý mu říká: „Šel jsem k jeskyni, zahoukal a tam to zahoukalo taky... a vyjel vlak.“

Malý mamut se ptá maminky: „Půjdu do nebe, až umřu?“
„Spíš do muzea.“

Když slon sedí na plotě, jaký je čas?
Čas vyměnit plot.

Jak se pozná, že je medvěd v kině?
Má před ním kolo.

Jde lev a potká želvu a zeptá se:
„Kdo je pánem zvířat?“
„No přece ty, lve,“ odpoví se strachem želva.
Lev jde dál a potká supa.
„Hey, ty ptáku vopelichanej, kdo je pánem zvířat?“
„Ty, lve,“ odpoví sup.
Lev jde dál a ptá se i dalších zvířat a všechna mu odpoví stejně.
Až najednou se zeptá slona:
„Hej, ty ušoune hnusnej, kdo je pánem zvířat?“
Slon se naštve, chytne lva chobotem, strašně ho omlátí o zem a pustí...
Lev po pěti minutách vstane a říká:
„No nemusíš se hned tak rozčilovat, když něco nevíš.“

Může králík vážit 70 kg?
Může. S králíkárnou.

V moři plavou dva žraloci a vidí windsurfaře.
První: „Hele, svačina.“
Druhý: „A dokonce na tácku s ubrouskem!“

Vlk, liška a zajíc hrají karty.
Vlk říká: „Jestli bude někdo podvádět, tak mu rozbiju tu jeho zrzavou držku!“

Jdou zebra a žirafa k fotografovi. Fotograf se ptá: „Budete to chtít černobílé nebo barevné?“

Jeden malý chlapec, který žil s otcem v Indii, jednoho dne potkal na cestě slůně, které mělo v tlapě zaražený trn a sténalo bolestí. Chlapec k němu opatrně přišel, slůně mu nastavilo nohu a chlapec trn opatrně vyndal. Slůně radostně zatroubilo chobotem a odběhlo do lesa.

O mnoho let později, když už z chlapce byl dospělý muž a žil v Evropě, šel jednoho dne navštívit cirkus. Posadil se do první řady a když přišlo číslo se slony, jeden ze slonů se na něj dlouze zadíval a pomalu kráčel k němu. Jemu slon připadal nějaký povědomý a tak se na sedadle lehce přizvedl, aby si slona dobře prohlédl. Slon chvíli váhal, ale nakonec se k němu přiblížil a lehce se usmál. Muž pohladil slona po chobotě, on ho chobotem objal, zvedl ho do výšky a vší silou s ním práskl o zem a pak ho rozšlapal. Asi to byl úplně jiný slon.

Potkají se dva kamarádi:
„Jak se máš? Dlouho jsem tě neviděl.“
„Výborně, člověče, pořídil jsem si slona.“
„Slona? Co s ním?“
„To je ti báječná věc. O krmení se nemusím starat, spase mi trávník, takže ho mám jak golfový hřiště, umeje mi auto, děti si ním hrají. No fakt skvělý.“
„To zní dobře. Na kolik přijde takovej slon?“
„Tak většinou kolem třiceti tisíc, ale že jsi to ty, prodám ti ho za dvacet.“
„Fajn, domluveno.“
..................
Potkají se po pár týdnech:
„Teda ty jsi mi dal! Trávník zdupanej, stromy olámaný, všude samý exkrement, rozsednul mi auto, děti se ho bojej a manželka se chce rozvádět!“
„Nehezky mluvíš o sloníkovi, takhle ho neprodáš...“

Zazvoní divný chlap.
„Já jdu na ten inzerát, že dáte pejska do dobrých rukou...“ říká.
„Jdete pozdě, už tu byl jiný před vámi,“ slyší odpověď.
„Aha... a něco jiného k snědku byste neměli?“

Všechna zvířátka z lesa se sešla na každoročním sněmu. V čele sněmu předsedá medvěd a povídá:
„Sešlo se mi tu několik stížností na jedno zelené zvířátko, které nás svým kuňkáním každý večer obtěžuje. Jsem si jist, že nemusím přímo jmenovat ono zvířátko a jistě všichni uznáte, že s tím musíme něco udělat...“ Medvěd se odmlčí, ze zadní lavice vstane žabka a kuňkavým hlasem povídá:
„Jasněěě, známeee, krokodýýýl, vyžeňte ho z lesaaa!!!“

Medvěd, který vlastnil les, dal pravidlo, že zvířátka v lese nemůžou kakat. Jednoho dne přišel zajíček, ale hrozně se mu chtělo kakat. Vykakal se, když se nikdo nedíval. Pak ale uviděl, že přichází medvěd. Zajíček přikryl hovínka tlapkou. Medvěd se zeptal: „Ahoj zajíčku! Copak to skrejváš pod tlapkou?“ A zajíček na to: „Aale, jenom motýla.“ „Tak mi ho ukaž!“ Zajíček odkryl hovínka a řekl: „Aaa, odletěl, ale stihl se vykakat!!“

Jsou dvě blechy na zastávce, běží kolem pes a jedna blecha říká:
„Tak ahoj, jede mi autobus.“

Plavou si takhle dva žraloci. Jeden je otec a učí svého syna lovit. Jsou u malé loďky a táta povídá „Hele, dělá se to takhle, obepluješ ho jednou. Chvilku počkáš a potom ho obepluješ po druhé. A potom ho ještě jednou naposled obepluješ a potom ho konečně můžeš sežrat.“ Žralokův syn nechápe, a tak se zeptá „A nemůžu ho jako sežrat hned?“ Táta žralok se znechuceně zatváří a povídá „Ty bys ho snad jedl i s bobkama?!“